Moji nejdražší přátelé, přeji Vám pohodové ráno a ke kávičce Vám zde posílám nový příspěvek o tom, že andělské konstelace můžeme využít k vyššímu poznání sebe sama.

RÁDA BYCH ZJISTILA, CO MNE V ŽIVOTĚ BRZDÍ

S Irenkou jsme se poprvé potkali předloni v létě, v mé duchovní ordinaci. Velmi milá, křehká dáma, která ve svých čerstvých čtyřiceti letech, řešila problémy se svou již bývalou tchýní, s dětmi, nemohla 6 let po rozvodu navázat žádný citový vztah. Žila sama, bez partnera. Její život lehce připomínal houpačku. Čím rychleji se dostala na vyšší úroveň, tím strmější byly její pády dolů. Klasický obraz člověka – jehož osudovým číslem je trojka. Navíc jí dost těžce tížila a svazovala, zátěž rodové linie vztahovou karmou. Co může člověka potrápit víc, než disharmonické rodinné vztahy?

A tak se Irenka celé dva roky snažila posunout, ale marně. Stále se objevovaly další překážky a nové životní komplikace. A tak jsme se opět sešly, tentokrát na kostelačním setkání, které bylo tak trochu soukromé, jen pro několik klientů. Irenka měla konstelační téma, které jí mělo otevřít její uvědomění. CO MĚ V ŽIVOTĚ BRZDÍ.  A tak jsme začali stavět tým duchovního seskupení, které dýchalo láskou andělů a odhalovalo tajemství nepoznaného. Irenka si vybrala svého zástupce, který její roli odehraje. Posadila se na pohodlné křeslo a s napětím sledovala děj. Ostatní účastníci dostali malé papírky s názvem jejich role, které si přečetli, aby pochopili svou úlohu. Jejich úkolem bylo niterně vnímat energie a vybrat si své místo kdekoliv v místnosti. Kromě Aničky, která hrála roli Irenky, nikdo nevěděl, kdo koho představuje. Zákon přitažlivosti a mocná síla andělů, rozehrály strhující děj a závěs nepoznaného se zlehounka rozplynul. Bylo úžasné pozorovat, jak se mění výrazy tváří lidí, které působení energie mění na herce.

Těsně před postavou Irenky, stála osoba, která se dívala Irence do tváře. Její dech splýval s jejím dechem a výraz tváře byl zamračený a strnulý. Tato postava stála tak blízko, úplně jí zacláněla výhled na ostatní. „ Kdo jsi?“ Zeptala se třesoucím hlasem Irenka. „JÁ JSEM TVŮJ STRACH“ odpověděla postava. Irenka si uvědomila, kdo jí stojí v cestě a to rozpohybovalo další postavy, které stály nejblíže strachu. „ Já jsem Tvé MALÉ SEBEVĚDOMÍ, řekla postava, která držela strach za paži a ustrašeně se k němu tiskla.“ „A já, řekla třetí postava, klečící za postavou strachu, JÁ JSEM TVÁ ŽENSKÁ ENERGIE, cítím se velmi slabá. Nemohu vstát, nemám téměř žádnou sílu. Strach se ze své výšky podíval strnulým pohledem na ženskou energii. Ta se ještě více snížila a schoulila se do klubíčka. Hodně daleko, na konci místnosti stála postava, která po celou dobu stála otočená zády. Irenka se snažila nakouknout přes strach na tuto postavu, která ji zajímala a přitahovala.

Zajímá mě ta postava, která stojí zády, ale nevidím na ní. Mohla by jít prosím blíž?“ Řekla tiše Irenka. Postava stála nehybně, ani se nepohnula, ani neotočila, jen stroze odpověděla. „JÁ JSEM TVŮJ SOUČASNÝ ŽIVOT. „Nemohu se na to dívat, proto stojím zády“. Irenku tato informace znejistila. „Ale já bych za ním chtěla, oponovala Irenka“. Usmála jsem se. Dobrá, tak jdi, udělej ten důležitý krok. Irenka se nadechla a vykročila. Její strach rozpažil ruce a vytvořil zábranu. Byly to jen pouhé dva kroky, které jí dovolil udělat. Zároveň se od ní její současný život o dva kroky vzdálil. V linii mezi životem a Irenkou stála další osoba. Dívala se na Irenku. V Irenčiných očích se objevily slzy. Kdo jsi? „Cítím lítost, pocity nějaké viny, není mi to příjemné, ten tvůj pohled. Postava konečně promluvila.“ Já jsem Tvoje KARMA, stále mne přitahuješ, cítím se tu dobře.

„ Ještě tu ale byla jedna postava. Stála znuděně na opačné straně místnosti , a vedle ní stál  SOUČASNÝ ŽIVOT. Tato postava stála také zády. Jako by jí děj vůbec nezajímal. Ani Irenku tato postava nezajímala.  Postava se  ozvala sama: „ Já mám pocit, že tu vůbec nemám místo, jako bych tu nepatřil. Nikdo o mne nestojí ani na mně nečeká. Nejradši bych šel. Tato věta zaujala SOUČASNÝ ŽIVOT. Mě, ale zajímáš, cítím, že k sobě patříme. Neodcházej, cítil bych samotu. Vstoupila jsem do děje. „A můžeš nám prosím prozradit, kdo jsi? „ JÁ JSEM BUDOUCÍ PARTNER“.  Do děje vstoupila další osoba,kterou jsem přizvala. Mířila přímo k Irence, postavila se za její záda a položila ruce na její ramena. Irenka položila své ruce na na ramena, měla položené dlaně na rukou nové příchozí postavy a bylo vidět, že mezi nimi proudí krásná energie. „To je TVŮJ STRÁŽNÝ

ANDĚL.“  Obrátila jsem se na strážného anděla: „Pověz nám co cítíš, že by Irenka měla udělat? Jistě k ní často promlouváš, Ty znáš řešení této situace, víš, proč se jí nedaří najít partnera. „ Anděl zavřel oči a pomalu odpovídal na mé otázky:

„Irenka se příliš často zabývá minulostí. Je stále v citovém svazku s manželem, i když jsou již dlouho odloučeni. Je důležité ODPUSTIT ale TAKÉ PROPUSTIT. Bojí se to udělat, je velmi nejistá při myšlence na nový vztah. Její strach z vlastního selhání v novém partnerství jí svazuje. Je proto lepší setrvávat ve starém svazku, a nepřipustit si, že je již něco jinak. Bojí se dalšího zklamání a proto odmítá představu nového partnera, i když v hloubi její duše je touha po lásce. Láska je ale přikrytá rouškou zklamání, nedůvěry a strachu. Nemůže volně proudit a léčit.

Přizvala jsem do hry – bývalého manžela Irenky, Lukáše. Roli hrála mladá a vysoká žena. Lukáš se postavil k Irence zády.  Tentokrát jsem musela do děje vstoupit i já a vyměnila jsem děvčatům role. Do hry jsem vzala skutečnou Irenku , která přijala zpět svou roli od Aničky,která až dosud roli Irenky statečně hrála „Milá Irenko, je důležité, aby ses postavila svému strachu, přijmi ho, ale také mu řekni, že je tu zbytečný, aby odstoupil. Přijímám svůj strach a posílám ho pryč ze svého života, zašeptala Irenka. “ Pak zvedla  ruku a odhodlávala se udělat ten první důležitý krok. Náhle zavrtěla hlavou. Já to nedokážu.  STRACH okamžitě vycítil svou příležitost. Viditelně vyrostl, a ještě těsněji se postavil k tváří Irenky. V očích se jí objevily slzy. 

V tu stejnou chvíli, anděl pohladil její tvář a stikl třesoucí se ramena. Irenka sbírala odvahu a pak se odhodlala posunout svůj život o několik úseků dál.  PŘIJÍMÁM TĚ MŮJ STRACHU A PŘIKAZUJI TI, ABYS MI UVOLNIL CESTU. ZBAVUJI SE TĚ NA VŠECH ÚROVNÍCH, KTERÉ VNÍMÁM. Nešlo to hned, ale během pár okamžiků, kdy strach rozdýchával své oslabení, měla Irenka volnou cestu. Stála nyní tváří v tvář svému bývalému muži. Lukáš se na ní díval netečně, protože už dávno měl jinou ženu. Irenka se rozplakala.V tu stejnou chvíli se SOUČASNÝ ŽIVOT otočil čelem k nové situaci a s napětím sledoval děj

„ Proč jsi mi tak ublížil?“Zeptala se Irenka Lukáše. „Proč jsi mě tak podvedl?“ Co jsem udělala špatně? Vždyť jsem Tě milovala? „ Lukáš zůstal chladný, jen v jeho očích bylo vidět trochu zmatek. „ Jak ublížil? Já jsem Ti nechtěl ublížit. Vždyť jsi o mě nejevila zájem. Myslel jsem, že Ti už na mě nezáleží. Irenka vrtěla hlavou a z očí jí proudem stékaly slzy. Né, ne, já jsem Tě milovala, tolik mě to bolelo!!!!! Šla jsem blíž k Lukášovi. Omluv se!!!!  Jen lehce jsem napověděla text. Irenko, promiň já jsem Ti nechtěl ublížit. Vážím si Tě jako ženy, mám Tě rád, ale necítil jsem Tvojí bolest. Je pro nás oba důležité prožít nové zkušenosti s jinými lidmi.

Omlouvám se Ti za to, že jsem Ti ublížil. Také Irence jsem trochu napověděla. „ Přijímám Tvou omluvu Lukáši a odpouštím Ti. Propouštím Tě ze svého života. Přeji Ti abys na všech úrovních dosáhl toho, čeho našim rozchodem dosáhnout chceš. Přeji Ti jen to nejlepší na všech úrovních. Pláč se najednou zastavil.

Bylo vidět, že se Irence ulevilo a zcela viditelně si oddychla. Lukáš ji objal, přitiskl jí k sobě a pohladil po vlasech. Toto objetí trvalo krátce, přesto i v Lukášových očích se zaleskly slzy. V této silné chvíli si ani nikdo nevšiml, že SOUČASNÝ ŽIVOT A BUDOUCÍ PARTNER , jsou jen pár kroků od Irenky. Postava KARMY odešla na konec místnosti a otočila se zády. Postava MALÉHO SEBEVĚDOMÍ se narovnala a  ŽENSKÁ ENERGIE, která byla sražena na kolena se postavila a stejně jak to udělal  před chvílí ANDĚL, položila ruce na ramena Irenky. KARMA  stála stále zády netečně, tento děj už jí vůbec nezajímal.  Tito dva lidé, kteří si z celého srdce odpustili, jí přestali zajímat, protože jejich společná KARMA se pročistila .Postava Lukáše byla zbytečná a odešla z děje. Irenka si utřela slzy. Podívala se na mě a poprosila, zda může jít blíž ke svému SOUČASNÉMU ŽIVOTU. SOUČASNÝ ŽIVOT otevřel svou náruč a s úsměvem řekl JÁ JSEM TU PRO TEBE…. Irenka se rozběhla a s radostí, jakou nešlo skrývat skončila v náručí SOUČASNÉHO ŽIVOTA. Na Tváři měla nádherný úsměv, který přešel v uvolněný smích. Vedle SOUČASNÉHO ŽIVOTA stále stál BUDOUCÍ PARTER, který jen zlehka zaklepal Irence na rameno. Konečně se i na něho usmála a on jí skryl ve svém náručí…..Věděla jsem, že od této chvíle je Irenka připravená přijmout novou lásku a žít opravdově svůj současný život. To, co bylo krásně a názorně ukázáno v této konstelaci je, že:

POKUD SE ÚPLNĚ NEZBAVÍME STARÝCH POUT A VAZEB, NAŠE PODVĚDOMÍ, KTERÉ OVLÁDÁ STRACH, NÁM NEDOVOLÍ  ŽÍT NAPLNO ŽIVOT A NAVÁZAT NOVÝ, PATRNERSKÝ VZTAH.  ZKRÁTKA TO STARÉ MUSÍME ODHODIT, ABYCHOM S OTEVŘENOU NÁRUČÍ PŘIJALI NĚCO NOVÉHO A KRÁSNĚJŠÍHO.

A tak jen připomínám jedno moudré přísloví:

STARÉ VĚCI, PATŘÍ PECI!

A jak je vidět nejen věci.

S láskou Kytička