16.7..2007

Milá Kytičko, před rokem a půl mi zemřel manžel. Mému synkovi byl teprve rok. Byli jsme spolu tak šťastní. Můj život se zastavil. Můj čas se nepohybuje. Nechápu smysl života a důvod,proč tak  hodný člověk musel odejít. Ani jsme se nerozloučili.

A já se s manželovou smrtí nemohu smířit, neumím začít znovu žít, jsem úplně bez
energie...Ven vycházím minimálně, stres řeším jídlem, strašně se přejídám....I
když o tom vím, nemůžu to nějak zlomit.Stále to jen odkládám na neurčito, že
začnu příští den , příští měsíc, ale čas běží a je to stále stejné..Strašně bych
chtěla vaši radu, co bych měla změnit, aby se můj život obrátil k lepšímu.Ještě
jsem chtěla zmínit, že mi starší syn našel po roce přes internet přítele, ale
ani to mi nepomohlo, stále ho srovnávám s manželem.Chtěla bych vědět, jestli má
tento vztah cenu .A ještě bych prosila o vysvětlení, proč se tato tragédie
musela stát, manžel byl ten nejlepší chlap a tatínek na světě.. Předem
mnohokrát děkuji

Lada

18.7.2007
Milá Lado, Tvůj dotaz považuji za akutní a nechci tuto odpověď odkládat.
Když člověk náhle zemře,jeho duše zde někdy dlouhou dobu zůstává. To se stalo i v případě tvého manžela. Určitě občas pociťuješ,že někdo je vedle tebe. Obvykle jen pocit, nebo studený závan,letmé pohlazení.
Když mi přišel tvůj email, okamžitě jsem cítila přítomnost zemřelé osoby.
Ptala jsem se,zda potřebuje pomoc. Odpověď byla NE. Na otázku, zda chce pomoci mně, byla odpověď ANO.
Je jasné, že mi chce pomáhat při odpovědi pro tebe. Chce ti něco sdělit. Cítím velkou lítost. Tvůj manžel si myslí,že něco zavinil a je mu to líto. Mám ti vyřídit tento vzkaz:

Má lásko. Nesmírně mně bolí představa,že někdo jiný má tvojí lásku. Můj úděl teď je samota. Tak se já teď cítím. Žádný dotek, který bys cítila. Máš mně ve svých snech, a já miluji tě stejnou láskou jako tenkrát. Neodešel jsem schválně. Vše muselo být načasováno, abychom se mohli potkat v příštím životě. Byl jsem u tebe jen chvíli, neboť nás oba čekají důležité úkoly. Něco,jakoby drtilo moje tělo. To je poslední vzpomínka. Dávej si prosím pozor na člověka, který chodí za tebou, tváří se jako přítel a mluví o penězích. Opatruj naše vzpomínky. Stále Tě miluji.
vyřídila jsem vzkaz,tak, jak mi byl doručen.

Kytička

19.7.2005

Milá Kytičko, zoufale jsem čekala na tvůj  mail...Děkuji ti moc za vzkaz od manžela. Tento týden jsem právě měla pocit, že jsem několikrát manžela cítila, protože jsem se na to soustředila. Ale nevím, jestli je to skutečně ono, nebo jestli tak moc chci, že si to vlastně vsugeruji. Nemohla bys mi prosím napsat, jak bude to odvedení duše vnímat manžel? Minulý týden jsi mi napsala, že mi pošleš můj příběh s pomocí andělů. Moc ti děkuji, za to, že mi pomáháš. Mám pocit, že to celé pro mě začíná mít nějaký smysl.Ale mám strach, že když nechám jeho duši odejít, už mi nebude moci pomáhat jako teď. Mám strach, že se budu cítit ještě více sama. A bude manželovi také líp ?Od té doby , co jsem ti napsala , nemůžu myslet na nic jiného, hrozně se těším na vzkazy od manžela, i když někdy spíše bolí. Děkuji ti za tvou pomoc. Ten muž před kterým mně varuje, je muž z internetu

Lada

26.7.2007

Milá Lado
celý týden jsem měla spoustu práce a teď jsem si našla chvilku.Ráda bych
pokračovala v naší nedokončené korespondenci.
Komunikace s Tvým manželem byla na velmi slabé úrovni. Jeho duši tady právě
drží starost o Tebe .
Cítí povinnost Vám pomáhat. Mám pro Tebe připravený rituál, který by Tě mohl
posunout dál. Jediné,co sdělil je, že ta nehoda se musela stát. Poslední co cítil byl

pocit, že ho něco drtí. Jeho poslední myšlenka patřila tobě a Vašemu dítěti.
Byl mu přidělen jen určitý čas, který s Vámi mohl strávit. Dále Ti vzkazuje,
muž, na kterého myslíš, bude mít nějaký problém vůči vašim dětem.
Máš si ponechat určitý čas a nic neuspěchat. Některý den v tomto týdnu, jsi byla
dost smutná. Manžel Tě pohladil, ale myslí si, že jsi to vůbec nevnímala.

Přeji Ti hezký víkend.......

28.7..2007
Ano kytičko,v týdnu jsem plakala. Opět mně přepadl můj smutek.Manžel zahynul tragicky. I o tom hrudníku je to pravda. Zůstal zasypaný.
Měl na sobě velkou tíhu při smrti. Já se stále bojím jeho duši nechat odvést ke světlu.
Moc mi bude chybět. Snad to překonám. Ano, souhlasím, jestli to Kytičko dokážeš, odveď manžela.

Lada

30.7.

Milá Lado, další vzkaz.
Tvůj manžel chce zůstat s tebou. Mám ti vyřídit toto:. Chci se dotýkat tebe i dětí. Miluji Tě.

Kytička

On- line SKYPE - 08.08. 2007 – čas  O.45

Lada: Kytičko,nezlob se,že tě ruším tak pozdě, ale vidím, že jsi ještě On-line. Já neví ,co mám dělat lupe mi v nábytku. Takové podivné zvuky. Trochu se bojím.
Kytička: Ahojky. V pohodě, já ještě nespím.
Kytička:Lado tvůj manžel neodešel to přece víš. Touží po komunikaci.
Lada: A co mám dělat?
Kytička: Je to jednoduché. Když nepoužíváš siderické kyvadlo,ale slyšíš ty pravidelné zvuky,je to signál. Řekni mu jasné pravidlo. Jedno prasknutí znamená Ano dvě prasknutí znamená Ne.
Lada: Ježíš, ono to opravdu funguje!!!!!  Odpovídá tím praskáním.
Kytička: Já cítím jeho energii. Tvá radost ho posiluje. A taky láska. Ta v prvé řadě.
Lada: Musím brečet….
Kytička: Neplač, soustřeď se na rozhovor…..
Lada: Je možné, že ho cítím i fyzicky? Cítím lehké doteky na levé ruce. Celá se třesu.
Kytička: Ano je to možné.
Lada: Ptala jsem se, jestli je šťastný a odpověděl ano.
Kytička: Je rád,že už se nevídáš s tím mužem, on to nechtěl.
Lada: Jééé teď potvrdil NE. Cítím jeho doteky na tváři. Je to příjemné. Ano,dnes jsem tomu muži řekla, že nechci vztah. Nechci se s ním vídat. Navíc mně manžel před ním varoval.
Kytička: To je velmi moudré, jistě to má své opodstatnění.
Lada: Jak dlouho tu může zůstat?
Kytička: To opravdu nevím.
Lada: Je to tak krásné, tolik mi chybí jeho doteky.Chtěla bych ho cítit víc.
Kytička: Je stále s tebou, velmi tě miluje.
Lada: Je mi po něm tak smutno. Příjde ještě?
Kytička: To nevím. Tyto návštěvy odcházejí zpravidla náhle. A Stejně tak nečekaně přicházejí.
Lada: Děkuji Kytičko.
Kytička: Poděkuj sobě, že jsi ušla kus cesty. Dokážeš už manžela krásně vnímat.Necítíš strach.
Musím tě moc pochválit.
Lada: Já nevím, jestli dnes usnu.

Kytička: Usneš. Dobrou noc.

 14.8.2007
Ahojky, Kytičko...dnes mám velkou radost...Včera jsem tu měla svou skoro osmnáctiletou neteř a viděla v zrcadle blikat to světýlko...Byla jsem překvapená, že to taky viděla a snad se mi ji podaří přivést trochu jinam...Nedávno mi ještě říkala, že kdyby nějaký Bůh byl, tak by nedovolil, aby manžel zemřel a abych já trpěla, když jsem nikomu neublížila...Asi cítí, že to nakonec bude jinak, musela jsem s ní spát...Chce se mi smát. Taky jsem se kdysi bála. A dnes to považuji za normální
věc.Už pracuji s kyvadlem a daří se mi komunikace. Měj se krásně a díky.
Lada