Dne 22.1. 2012 byl u nás doma zcela běžný nedělní večer. Moje dcerka Monička /21/ se vrátila z víkendu, který prožila s přítelem a jen tak se stavila za mnou na kus řeči a přitulila se. „Co to sleduješ, maminko?“ zaujalo jí video na mém PC. Usmála jsem se: „ Záhadné zvuky, které vycházejí z hlubin země?“ . Dcerka položila hlavu na mé rameno a jen tak nezávazně sledovala děj na obrazovce.

A bylo to opravdu zajímavé, a tak jsme začaly otevírat další videa na podobné téma, až najednou, ani nevím jak, se otevřel snímek  GHOST /v překladu duch, zjevení, přízrak/. Moje dcerka toto video nejspíš znala, proto se zeptala : „ Mami, myslíš, že je to doopravdy kamerou natočený duch??

Než jsem stačila odpovědět, na obrazovce se objevila kuchyně, ve které se otevíraly a zavíraly dvířka skříněk.  Jen tak se zavíraly a zase otevíraly. Na stole ležel papír, a vedle tužka…..V záběru kamery se najednou objevila hrůzostrašná, téměř průsvitná postava ženy s dlouhými vlasy, které zakrývaly celý obličej…Muž, který natáčel snímek vykřikl překvapením. Moje dcera pevněji stiskla moji paži a udiveně se zeptala“ Mami, ty se toho nebojíš?? „ Cítila jsem, jak se celá chvěje, vnímala jsem jasně napětí jejího těla a uvědomila jsem si, jak reálně a mocně strach působí.

Kamera vyjela ze záběru postavy a zaměřila se na papír, ležící na stole – bylo tam napsáno něco v tom smyslu jako zemřeš – smrt . Rezolutně jsem toto video zastavila a řekla své dceři. „Přestaň se bát, není to skutečnost, toto má jen vystrašit lidi. Podívala jsem se do jejich krásných, ale doširoka otevřených očí.  Zasmála jsem se. „Vidíš, to máte  těch vašich hororů, které sledujete a vytváříte si mylné představy.“ Vypnula jsem PC a ukončila  všechny své úvahy větou  „Jde se spát.“

Najednou v několika místech naší kuchyně silně zapraskalo. Jakoby někdo přepínal vypínače. Praskání se ozývalo ze všech stran. Monička se na mě vystrašeně podívala a její oči zrcadlily velký strach, který ji začal ovládat.
Můj pohled přitáhl  tmavý prostor v naší chodbě. Zcela jasně jsem zaznamenala pohyb. Tak jasně a zřetelně se tam rýsovala silueta tmavé postavy. Chvilka zaváhání a můj strnulý pohled do jednoho místa zauja mojí dceru. „Mami, ty tam něco vidíš?“ Znovu propletla svou ruku kolem mojí paže a přitiskla se ke mně. „ Pohladila jsem její koleno a uklidnila ji.“Klid, stačí poprosit archanděly o ochranu a nic se neděje“.

Postava, která doposud jen v klidu stála a dívala se na nás, se dala do pohybu a ocitla se těsně před našim stolem. Pak se stalo něco zcela nečekaného.

 „ Moje dcera začala doslova hystericky křičet: Mami,mami, já to vidím, jde to k nám…udělej něco…bojím se…to je strašné…“ Její strach jí zcela pohltil, celá se třásla a propadala jakési zvláštní panice. Než jsem stačila cokoliv udělat, ucítila jsem , jak mrazivá vlna projela  mezi mou a její hlavou, jakýsi neznámý, hrozivý tlak, který drtivou silou narušil naše vibrace. Přímo do mého ucha někdo hlubokým hlasem promluvil jakési nesrozumitelné slovo.

Moje dcera se zcela přestala ovládat, zacpávala si uši a křičela…“Mami, já to slyším…je to tady u nás…co to je…já to nechci… A já jsem byla doslova paralyzovaná překvapením, že moje dcera vnímá to, co já. Pustila jsem její paži, neboť jsem si nebyla jistá, jestli to, že vidí a slyší tuto duchovní bytost nezpůsobilo propojení našich energií. Vstala jsem a vešla do prostoru nežádoucích energií a začala vzývat archanděly. Opakovala jsem vyzkoušené věty, které vždy opakuji při ataku duchovních bytostí. Prosila jsem Boha o posílení mé energie a čistila prostor.  „Moje dcera neschopná jakéhokoliv pohybu se po chvíli přestala třást a jen tiše opakovala se mnou prosbu a vzývání Archanděla Gabriela, Michaela a začala dokonce se mnou zpívat mantru.
Trvalo to několik dlouhých minut, než se vše uklidnilo.

Cítily jsme hlazení po tvářích, to nám andělé dávali  znamení – VŠE JE V POŘÁDKU. Vím, že na tento večer nebude tak jednoduché zapomenout. Ještě ve své ložnici jsem se modlila a prosila Archanděly o ochranu. Světýlko pod dveřmi jasně svítilo - Monička měla ve svém pokoji stále rozsvícenou lampu a ještě chvíli ji trvalo, než tento prožitek emotivně zpracovala, pochopila a dokázala usnout. Zjistila, že nejvíc ji léčilo její strach prozpěvování mantry se jménem Ježíš..a tato zkušenost zůstane už navždy v její paměti. Byl to sice tvrdý trénink jak se zachovat při útoku negativní duchovní bytosti na naše těla, ale velmi účinný. Včera byla celý večer veselá a řekla úžasnou větu, kterou si ode mne z toho osudného večera zapamatovala jako afirmaci „

 JÁ JSEM PÁNEM VE SVÉM PROSTORU A JÁ ROZHODUJI O TOM, S KÝM TENTO PROSTOR SDÍLÍM.

Další vhodné afirmace k léčení strachu

JSEM BYTOST PLNÁ BOŽÍHO SVĚTLA A PROTO K SOBĚ PŘITAHUJI JEN BYTOSTI PLNÉ  SVĚTLA A LÁSKY.

ZBAVUJI SE POCITU STRACHU VE VŠECH ÚROVNÍCH MÉHO VĚDOMÍ

JSEM POD OCHRANNOU VYŠŠÍCH SVĚTELNÝCH BYTOSTÍ A DOVOLUJI SI PŘIJÍMAT BOŽÍ LÁSKU A OCHRANU ARCHANDĚLŮ.

Já Kytička Vám přeji nádherný den prožitý beze strachu, den plný světla, lásky a naděje.
Mám Vás ráda

PS. Příští článek bude o léčení strachu