16.12.2007
Paní Kytičko,
stále ještě váhám,jestli vůbec mám psát svůj dotaz a zvažuji i tu věc, zda věřit tomu,
co zde lidé píší. Byl jsem vychován ryze materiálně. Moji rodiče byli ateisté.
Snad proto že  má druhá manželka byla věřící a tak jsem od ní leccos pochytil,ale přiznám se příliš nevěřil.  Naše manželství bylo celkem hezké, až na to, že jsme neměli děti. Nemohla je mít moje žena. Byla hodně nemocná. Mé děti z prvního manželství však přijala s láskou a starostlivostí.
Jsem už starší muž a své názory nebudu a nechci měnit. Stalo se mi však něco podivného a tak mi moje vnučka, která prý čte Vaši poradnu, poradila, abych Vám napsal tento dopis.
Snad mi tedy příjde vysvětlení, nebo, jak spíš doufám, vše přičtu náhodě, jak to běžně mezi námi materialisty chodí.

Všechno se to seběhlo strašně rychle. Pár dnů před touto událostí jsem musel mojí ženu odvézt do nemocnice. Vážný nález na játrech a celková slabost. Věřila silně, že jí lékaři pomohou a těšila se na jaro, květiny a zahrádku. Ten večer kdy se to stalo jsem se v klidu díval na televizi, ale najednou náš pes, který byl na dvoře a podotýkám,že je dost ostrý (je to německý ovčák). Začal vyvádět. Štěkal a kňučel a já jsem vyšel před dům, abych zjistil kdo je u branky. Nikde nikdo nebyl. Kolem byl klid a pokoj. Myslel jsem,že snad nějaké zvíře, kočka, nebo cizí pes, proběhl kolem nás.

Vrátil jsem se do domu, ale tam mně čekal doslova šok. V pokoji,kde se moje žena obvykle dívala na televizi, byly z police doslova smeteny všechny věci, a televize ležela rozbitá na zemi. V proskleném nábytku, bylo na několika místech rozbité sklo a jedna kytka i z květináčem také ležela na zemi. Zkrátka spoušť. Okamžitě jsem pustil psa a prošli jsme celý dům. Nikde nikdo.
A tak je tu spousta otázek.
Pokud by to byl zloděj, musel by projít kolem nás, pes by ho jistě našel. Jiný vchod do domu není. Pokud by vlezl oknem, musel by některé okno nechat otevřené. Ale okna byla zavřená.  Proč by zloděj shodil televizi? Kytku? Proč by rozbíjel sklo v obývací stěně?  Nebyla otevřená žádná skříň,zásuvka, nic se neztratilo.
Všechna okna byla zavřená. Musel jsem to ihned někomu sdělit.
Zavolal jsem tedy ženě do nemocnice. Asi Vás nepřekvapí, že mi lékaři sdělili, že moje žena před několika okamžiky zemřela.
Je to už pár měsíců, ale stále živé. Je to první událost v mém životě, kterou nedokáži racionálně vysvětlit. Nevěřím na duchy. Ale živý člověk, to být nemohl.
Možná se mi paní Kytičko ulevilo, když jsem Vám to napsal, a tak Vám touto cestou děkuji.
Snad nevadí, že toto psaní jsem psal a vnučka mi to na počítači přepisovala. To ona mně přemluvila, k tomuto kroku.

S pozdravem

Vilém Karlovy Vary

2.1.2008
Milý Viléme,
Projevy jemnohmotného světa nás někdy hodně překvapí. Zvláště, když na ně vůbec nevěříme a máme problém si vysvětlit tyto situace, srovnat si v hlavě nečekané události.
Je jasné, že Tvoje žena ti touto cestou  chtěla něco sdělit, naznačit.
Měla ještě velkou chuť do života, ale najednou cítila,že musí odejít.
Nevím, zda přijmeš pravdu a podíváš se do svého vlastního svědomí.
Když duše opustí tělo, znovu získá jasnozřivost a vidí události, které v životě prožila.
Vidí, všechno, co se jí nepovedlo, komu ublížila a také kdo ublížil jí.
Jasně viděla i tvé chování. Já Ti Viléme nechci ubližovat a nejsem tu od toho, abych soudila.

Viléme, v době, kdy Tvá žena umírala v nemocnici, byly Tvé myšlenky u jiné ženy..
Měl jsi už jinou ženu. Jinými slovy, svoji manželku jsi podváděl.
Tvé vibrace k této ženě dlouho směřovaly a  byl tu už vyvinut citový i tělesný vztah.
Vím,že nevěříš na duše. Ale měl bys teď už vědět ,že umírající člověk  ví, co následuje po opuštění těla,. A vidí i souvislosti. Viděla tedy tvé chování a podvádění. To nebyla žárlivá pomsta Viléme, toho by její dobrá duše nebyla schopná. Tvá žena tě upozorňuje na zištnost té, kterou jsi připoutáváš ke svému srdci.  Varuje tě před zklamáním.

Tvá žena tě zároveň upozornila na Tvé špatné vnímání a chápání světa. Něco jako vzkaz, že rozhodně nemáš pravdu a měl bys jít jinou cestou. Její duše Ti řekla, že po smrti opravdu něco je.
Jakési pokračování života.
Chtěla ti dát důkazy a stálo ji to hodně energie. Nic TI nevnucuji Viléme, jen snad zamyšlení.

Co s tou informaci uděláš???
Přeji Ti hodně sluníčkových dnů. A pokud Tě mohu já o něco požádat,popros svojí milující ženu o odpuštění. Čeká na to a přinese to klid jí a také Tobě.

S láskou  Kytička

5.1.2008
Milá Kytičko,
Můj dědeček si už nepřeje s Vámi komunikovat. Nevěří Vám, ani tomu, co jste nám napsala. Myslím,že ho Váš dopis nepotěšil a dokonce ho velmi rozzlobil. Už se k tomu nechce vůbec vyjadřovat.
Kytičko, já jsem to myslela dobře, a chtěla jsem, aby můj dědeček věci pochopil, ale asi to není možné. Krátce po pohřbu babičky (bylo to snad již za několik dnů) si k sobě nastěhoval paní, která sice vypadá hodná a dědeček se tváří, jako by to byla babička, ale všichni si myslíme, že jí jde jen o dědovy peníze..
Nerozumíme tomu, vždy se nám zdálo, že jsou s babičko šťastní a věř, že všechny kolem sebe tím úplně šokoval.

Chtěla bych Ti Kytičko říct, že ta paní se v domě bojí a celé noci svítí. Taky si myslíme,že se s ní znal už dřív. Myslím,za babiččina života.
Nemohli se přece seznámit tak rychle. Cizí ženskou by si děda k sobě takhle nenakvartýroval.
Děda se o tom nechce s nikým bavit. A na nějaké nadpřirozeno, zkrátka nevěří. Poslední dobou má zdravotní problémy a přestal komunikovat i s mým tátou.

Měj se hezky Kytičko a děkuji za pomoc.

Markéta