Milá Kytičko,

 chtěla bych se Tě zeptat,jak se má moje dcera po své tragické
 smrti.Zemřele tak nešťastnou náhodou.Na dálnici jí praskla guma u auta a tak zajeli do odstavného pruhu.Z auta odešla až nahoru do stráně.Přesto jí to nepomohlo.Řidič,který jel šíleně rychle narazil do jejich auta a letěl 20 metrů až nahoru kde stála moje dcera a spadlo to na ní.Je
 mi jí tak líto.Chtěla bych vědět co se vlastně odehrávalo v její hlavě před
 smrtí, jestli to vnímala nebo trpěla.Chtěla bych také vědět jak se jí daří teď v  té jiné dimenzi.Měla přítele 6 let, trápí se pro ní šíleně.Trápíme se všichni, odešla bez rozloučení, byla to skvělá, šikovná dívka plná života.Jak je možné že se ji to takto stalo? Je toho hodně co bych Ti ještě chtěla napsat.Irenka se narodila xxx, přesně v den, kdy měli moji rodiče výročí svatby - 27 - let a zemřele xxx kdy jsme mi s manželem měli výročí svatby a také to bylo rovněž 27 let.Připadá mi to vše tak zvláštní. Moc děkuji za Tvoji odpověď. Budu vděčná za každý kontakt,Já vím,že těch dotazů je moc ale byla bych Vám moc vděčná
alespoň za nějakou odpověď.Strašně se trápím.Neměla jsem šanci ji vidět, odvezli ji na pitvu,kterou jsem si nepřála, ale podle policie to muselo
 být.Velmi Vám děkuji za odpověď. Děkuji také,že jsem našla tyto stránky
 Irena

Drahá Irenko,

vím,že jsi mi psala už několikrát. Příběh Tvé dcery, to je přímo ukázka naprosté nezvratnosti osudu. Na počátku banální porucha auta, vjezd do odstavného pruhu a odstranění závady, za přesného dodržení bezpečnosti. Tvá dcera vyšla z auta, protože její duše cítila nebezpečí. Cítila,že se „NĚCO“ děje. Cítil to i ten řidič, i když se možná v těch pocitech, které měl nedokázal orientovat. Možná Tvou dceru i na něco upozornil. Ona pod tlakem sílícího strachu nemohla zůstat ani v tom odstavném pruhu a snažila se z toho místa vzdálit. A tak když jsem se napojila, jako bych najednou znovu prožila tuto situaci. První co jsem zaznamenala byl pocit strachu, a prudce a hodně silně bijící srdce. Cítím, že všechno se soustředí do této chvíle, vnímání vlastního dechu i jakási zvláštnost tohoto okamžiku. Vše se odehrálo docela rychle. Než stačila pochopit situaci, a vlastní pocity, tak zemřela.  Při nárazu se už duše odpoutávala od těla, protože to, co se stalo byl zkrátka osudový okamžik. Dívka neviděla poprvé tento scénář. Tuto smrt si zvolila, jako každá duše, která přichází na svět s tímto úkolem. Úkolem takových duší je pomoci lidem, kteří jsou s ní úzce spjati.

Tímto bolestným prožitkem má jejich duše získat určité dovednosti, které jinak získat nelze. Její duše byla zpočátku tímto zážitkem otřesena,ale brzy se zorientovala v situaci a mám napsat, že se jí podařilo vejít do náruče Světla. Pokud by jsi chtěla slyšet její slova, slyšela jsem jen toto:“

„Já jsem šťastná, jen Vy se neustále trápíte a otáčíte zpět. Toužíte vrátit události, které byly nevyhnutelné a potřebné.“

Irenko tato duše je velmi přizpůsobivá, musela tak na své okolí působit i v životě. Zkrátka jak se zdá, někdy se duše zemřelých z vazby z pozemského života rychleji odpoutávají a to je právě případ Tvé dcery. Přej jí, že je šťastná. Že ji nic nespoutává. Víš, nikdy nikoho nevlastníme. I naše vlastní děti k nám přicházejí a je nám dán  pouze určitý čas na naše setkání.

Vím, že je to těžké, ale nezbývá než přijmout tuto situaci, a poděkovat za dny, kdy jsme mohli být spolu.

Posílám objetí, lásku a světýlko do Tvé dušičky.

S láskou Kytička

Moje milá Kytičko,

děkuji strašně moc za to co jsi mi napsala.Přečetla jsem Tvoje řádky doslova jedním dechem a cítím takové zvláštní uvolnění.Máš vzácný dar vše co jsi napsala je tak upřímné a opravdové.Kytičko i já si pořád říkám,že to byl už její osud a jak píšeš ona byla opravdu přizpůsobivá,i když se jí něco nelíbilo,dokázala se vždy usmívat a být milá k lidem. Kamarádi jí milovali pro její povahu.A to nepíši jen proto,že bych jí chválila, byla prostě taková.Kdybys viděla její hrobeček, je pořád zasypaný květinami a dárečky, co jí kamarádi nosí.Ona byla modelkou víš, byla skromná. Nemyslela si o sobě, byla dívka z vesnice a vždycky se ráda vracela ze světa k nám domů. Kde jí bylo nejlépe.Milovaná Kytičko cítím úlevu na duši, opravdu, jako kdyby ze mě spadl ten největší balvan.I to jak popisuješ že odešla z toho auto je taková pravda. Vždycky jsem jí říkala ať nezůstává v autě když se jim někde rozbije,Měla strach, tak odešla.Byl to její osud,děkuji moje Kytičko, dám Tvoje slova přečíst i jejímu příteli. Určitě mu také pomohou jako mě.Ano my se trápíme ale já už se teď budu snažit abych se tolik netrápila, budu na ní myslet, že je šťastná a je ve světle.Jsi tak hodná děkuji za pomoc mám Tě moc ráda,pomohla jsi mi strašně moc přeji Ti samé šťastné dny posílám Ti objetí.

S láskou Irena

Milá Irenko,

musím ještě jednou reagovat.Když jsem si z  e-mailu tuto odpověď od Tebe chtěla zkopírovat do Wordu, stalo se mi něco zvláštního.Kopírovala jsem a skončila u slova "DĚKUJI" . Musela jsem se na to slovo znovu podívat.  A v tom mi prasklo v tiskárně tak silně, až jsem se lekla. Ještě nikdy se mi to nestalo. Chtěla jsem Ti to napsat a najednou mi tu začaly naskakovat nějaké písmenka jen tak samy od sebe. Chvíli jsem na to zírala a pak se mi začalo psát.

"Mami, to je to nejlepší co můžeš udělat. Být šťastná, protože to, je to, co já teď cítím. Nic není důležitější, než láska, kterou jsme k sobě cítili a cítíme. Je to všechno krásné, i když to smutně vypadá. Já se netrápím pro to, co se stalo. Jednou se zase uvidíme a ucítíme. A já vím, že budeš šťastná stejně jako já.  Vím, že jsi přemýšlela o mých dětech, které se mi nenarodily. To nebyl můj úkol. Jsem tam, kde mám být a kde je teď moje místo."

Děkuji.                                                               

Tak Irenko, a teď opravdu nic víc neslyším 

Měj se sluníčkově.  

Kytička    

Drahá Kytičko

moje milovaná, tečou mi slzy po tvářích tolik moc jsi mi pomohla.Je to vůbec možné ? Já opravdu přemýšlím o dětech,které se mé dcerce nenarodily a pořád jsem si říkala,že to tak prostě mělo být, že by tady nebyla šťastná.Víš ona mi říkala,že nechce nikdy zestárnout, řekla to prý i svému příteli než se jí to stalo.Mělo to tak být teď už to vím i díky Tobě.

Je mi ted tak ani nevím jak to napsat-lépe se mi dýchá, necítím už takovou tísen,jsem Ti tolik moc vděčná ani nevíš.Jsi pro mě zachránce mojí bolavé dušičky.Děkuji,že jsi mi věnovala tolik z Tvého drahocenného času.Ráda bych Ti nějak vrátila Tvoji ochotu a Tvoji energii,kterou jsi věnovala mojí Irence.Děkuji Kytičko za ta slova co jsi mi předala od dcerky tolik děkuji.Jsou pravdivá, vím to tolik jsem chtěla aby mi toto vzkázala.Jsi dar pro hodně lidí moje milovaná,hodná Kytičko,

S láskou Irena

TOTO JE  ZPRÁVA Z TISKU, KTERÁ SE VÁŽE K TOMUTO PŘÍBĚHU

Známá česká modelka Irena Davidová tragicky zahynula na dálnici. Když se na dálnici rozbil vůz jejího přítele, oba utekli za svodila, přesto Irena Davidová zahynula.

O pár minut později do odstaveného auta narazilo osobní vozidlo tak nešťastně, že rozbitý vůz vymrštilo přes svodidla. Irena před letícím autem nestačila uskočit.

Krutá smrt Ireny Davidové není první a poslední tragickou nehodou, která připravila o život člověka....

  ( Bylo mi dovoleno, zveřejnit fotku této krásné a hodné dívky)   KYTIČKA