Je den 28.9.2008,můj přítel má narozeniny,v ten den se dovídám o smrti mé dcery Kamilky.
Čeká nás pohřeb - koná se v den narozenin mé sestry.
13.10 mám narozeniny já - večer v 18.30 si přivážím urničku mé holčičky domů : držím ji pevně a chovám ji jako miminko.
Blíží se vánoce,píšu si jména a koupené dárečky na papírek (jako každý rok),chybí tam jméno ------ .
"Ne takhle to nemůžu nechat,vždyť ji nelze vymazat!!!
Píšu - KAMILKA - lásku,pusinku,odpuštění,sluníčko,světýlko,úsměv,pohlazení,obejmutí,klid,radost,touhu.Najednou si uvědomuji,vždyť mám pro ní tolik dárečků!!!
Nebojme se dát svým milovaným dárečky v této podobě.Rozsviťme světýlka v oknech našich domovů,rozsviťme stromečky,svíčky a naše srdíčka - PRO NĚ !!!
Nejsem tak silná,jak to možná vypadá.Jsou chvilky,že mám chuť to vzdát,padnout na kolena,odevzdat se té velké bolesti a strašně křičet "to bolí" a nepřestat.
Když přijdou tyto chvilky neúnosné bolesti,někde uvnitř cítím,že to tak není správné,protože naše milované na nebíčku to bolí více než nás !!!
Jakmile tuto bolest přeměním v lásku (je to těžké,ale vždyť to dělám pro Kamilku),mám potom zvláštní,příjemný,nepopsatelný pocit,jakoby mi Kamilka děkovala a radovala se.
Lidičky VY kdož cítíte bolest a smutek,prosím ...
DEJME TENTO DÁREK našim drahým K VÁNOCUM !!!
Děkuji za všechny dušičky na nebi a VÁM všem,kteří to dokážete také.
Děkuji Kytičce,děkuji JARCE H,a NIKOLCE,děkuji Všem kdo soucítíte,kdo rozumíte a nejvíce Vám,kteří toto prožíváte.
V Á N O C E P L N É K O U Z E L N Ý CH P Ř Á N Í
S láskou Renata.

Ahoj Renatko - maminko s velkým M, človíčku s velkým Č, jsi opravdu silná, moc silná. Moc moc děkuji i Jitce, která mě na tyto stránky navedla. Jistě víš, co se stalo v tomhle roce a tak tápu, hledám, vlastně musím přiznat, že se zlobím na svět. Moc, možná i víc než bych měla. Vlastně nemám asi právo se zlobit, ale zlobím se, za ty křivdy, za ty boly, za vše co mi připadá nespravedlivé včetně nemocí a smrtí, trápení a tak myslím, že jsem úplně na začátku. Na začátku cesty, která mě musí naučit to chápat. Neprorážet hlavou zdě ani kolem sebe kopat. Moc děkuji za tyto stránky. Jestli mohu Renatko, přeji jen to dobré a správné. Přeji cestičku a cíl se štěstím, láskou, pokorou, oddaností, pochopením, vírou. Držím Vám palečky a s díky se obracím na všechny "Vás"

ano moc se mi to libi je to opravdu krasné
a co to vubec znamena ta duse zemrelich je tak krasne
opravdu se mi to moc libi

Ahoj Renčo.
Mám radost,že Ti kytička odpověděla a že jsi konečně dostala to,co jsi tak hledala.Jsi statečná a silná osobnost a máš v sobě tolik síly,ani jsi netušila.Vidím,že Tě odchod Kamilky hodně posunul dopředu a teď už půjdeš tou správnou cestou.
Mám Tě ráda a moc Ti přeji konečně usmíření s touto bolestí,i když je to velmi čerstvé.Těším se na další popovídání. Vlaďka

KYTIČKO drahá naše,už rozumím!Děkuji!!!
LIDIČKY,Vy kteří jste mi (a dalším lidičkám )napsali Váš komentář,jste pro nás dalšími SVĚTÉLKY ve tmě - zvaná bolest.Je úžasné když dokážete poslat Vaši milou a upřímnou oporu plnou lásky a soucítění.Každý máte svou bolestičku a přesto posíláte slova útěchy.Děkuji za Vás,děkuji za lásku,děkuji KYTIČCE.Myslím na Vás všechny a pomáhejme dál všem kteří naši pomoc potřebují.Miluji Vás a přijměte světýlko do Vašich dušiček.S láskou.Renča.

Když duše přichází na svět, určité věci jsou přesně dané(a ona to ví, je to její vůle)a to je většinou délka života, která přesto za určitých okolností může být zkrácená, nebo naopak prodloužená.Záleží jak duše své úkoly na zemi zvládla.
Pokud smrt nastává rychle, stává se,že dochází k jakési dezorientaci. Duše nechápe proč má odejít. A často si klade otázku, jak to zvládnou Ti, které tady zanechá. Stává se to často maminkám malých dětí.A pak takovým duším,které často i za života si dělaly starost o pocity druhých. Pak je duši potřeba připomenout,(většinou duše popisují komunikaci ze světelnou bytostí) že takový byl původní plán a je třeba ho dodržet. Při klinické smrti,naopak duše dostane opravdu příkaz se vrátit. Doslova je jí řečeno, vrať se zpět. Tvůj úkol neskončil. Kamilka v poslední chvíli myslela na svou rodinu, cítila bolest,kterou budou prožívat,a v tu chvíli by se nejraději vrátila. Proto slyšela slova: Neohlížej se zpět, Tvůj úkol zde skončil, je čas odejít. A toto mohlo vyznít jako příkaz. Mohla to opravdu v té chvíli tak vnímat a sdělila mi to svými slovy. Nechtěla jsem je opustit, ale bylo mi to přikázáno.
Někdy i maminky malých dětí (které se ocitnou v blízkosti smrti, ale jejich čas odchodu ještě nenastal)naopak chtějí zemřít a v tu chvíli je jim ukázán znovu obraz jejich rodiny a důležitost úkolu, který zde mají. Slovo PŘÍKAZ lze chápat stejně jako musíš odejít, přišel Tvůj čas. A toto duše velmi často slyší. Často mi to říkají.
S láskou Kytička

Milá Kytičko,taky se pozastavuji nad slovem PŘIKÁZÁNO.Je pravda,že kolem Kamilky smrti je mnoho nejasného.Nevíme zda ji někdo ublížil,nebo jestli to tak mělo být.Kriminálka její odchod vyšetřuje a stejně nelze zjistit jak se to tu noc odehrálo.Odpověz Kytičko jen pokud to bude v Tvé moci,nebo spojí-li se sTebou Kamilka.S láskou Renata

Renatka, ty si úúúúúžasná maminka. Verím, že pre tvoju dcérku si bola a zostaneš tá najúžasnejšia na celom svete. Z tvojich slov je cítiť toľko lásky. Veľmi ma dojal Váš príbeh. Posielam svetlo a lásku tvojej Kamilke, nech Vás obe objímajú anjeličkovia.

Reni,posílám ti sílu a lásku. Vím jak ti je a co prožíváš, protože jsem taky před více než osmi lety ztratila při autonehodě dceru. Já jsem našla Kytičku až po sedmi letech, ale vím, že mě na Kytiččiny stránky přivedla Nikolčina duše. Taky já jsem dostala Nikolčinu odpověď (ve stejné sekci) a ta odpověď mě zase posunula krásně dál. Cítím z Tebe, že i při tom, co musíš teď žít, je tvoje srdce plné lásky k lidem a životu. A to je Reni ta nejlepší cesta, kterou ses mohla vydat. Víš,představuju si, že až jednou se opět s Nikolkou setkám, řekne mi, mamko dobře jsem si Tě vybrala za maminku, já věděla, že to tam "dole" zvládneš. Nikča má napsané v deníčku "Udeřte do bubnů andělé, začíná hostina" a tak nějak si to naše setkání jednou představuju.
Reni, jestli budeš mít chuť, tak se podívej na stránky www.dlouhacesta.cz a posílám Ti moc lásky Jarka H.

Trochu mě zaráží fakt, že Kamila odešla, protože jí to někdo přikázal. Domnívala jsem se, že duše odcházejí, protože si to přejí, protože už splnily svůj úkol a chtějí se posunout výš. Z Kamiliných slov mi ale teď připadá, jako bychom byli všichni jen otroky něčí Vyšší vůle. :(

a proč? Neumím si na to odpovědět.Zrovna dnes mám takový zážitek, který mnou doslova otřásl.Známa nastoupila jako sanitářka na ARO a hned druhý den ji tam zemřel člověk. Je z toho velmi, velmi špatná dosud toto nikdy nezažila. Největší trauma má ovšem ne ze smrti, ale z toho jak tam s lidmi zacházejí.
Obdivují Vás Renátko, jak jste se dokázala pomocí duchovna posunout dál v životě.
Ať Vás láska a mír v duši provází i nadále.
Ludmila

: )))) Je to krásne, že je možné sa takto spojiť s našimi drahými aj po smrti.