Taky mám zážitek. Jedná se o svatého Judu Tadeáše v Praze. Nejsem ňák extrémně věřící, ale klekla jsem si před jeho sochou na Náměstí republiky a začala číst motlitbu, která je tam napsaná. Bylo mi dlouhodobě strašně špatně, nějaké útoky černé magie, dá se říct. Přála jsem si, abych byla šťastná jako dřív. Náhle se otevřelo nebe, mám pocit, jako by se rozestoupily nějaké panely a projelo mnou jako blesk světlo počínaje hlavou až do země, tam se odrazilo a zase zpátky. Rozechvělo mi to tělo v jakési extázi. A řeklo mi to: "Ty jsi nebyla nikdy šťastná." A ukázalo mi to krásu duchovního světa, kterou jsem nikdy neprožila.

Milá Kytičko,
po dlouhé době jsem opět zklidnila svůj běh světem (:-))) a zavítala na vaše stránky. Bylo 14.10. 20:50, v naší rodině vrcholil večerní cvrkot a ukládáním dětí do postýlek a čtením pohádek. A jaké překvapení na mne čekalo! Ze stránek na mě vykoukla a promluvila moje milá ochránkyně mých/ našich /všech dětí. Příjemné mrazení mne provázelo celou dobu vaší meditace. Já plně meditovat nemohla, protože děti stále potřebovaly moji pomoc, ale v myšlenkách jsem byla stále s vámi a i nyní se usmívám - ač nejsem nikterak "nábožensky" založená, jsem hluboce věřící, ale moje "náboženství" je spíše indiánská úcta v mocné síly nebo snaha najít odpovědi ve východní karmické filosofii, ale i přesto každou místnost v mém domě zdobí obraz Marie s dítětem (a vězte, že těch místností mám téměř deset!(:-)))), poslední roky je to téměř posedlost, protože jako matka vím, jak moc jsou děti (ve všech smyslech tohoto slova) zranitelné a kolik péče a opatrování (ač třeba jen v myšlenkách) potřebují (a na AUkru mají tak krásné kousky (:-))). Velmi vám přeji, ať je toto společenství co nejširší, ale hlavně co nejupřímnější. Musí prostupovat každý krok, každý pohyb dané osoby, s jasným vědomím cíle prozáření světem, přeměny chaotických vibrací na silný zářící proud energie - je to velice těžké, ale není umění neumazat se, když se nehrabeme ve špíně. Každý kout po našem odchodu musí rozkvést, každé místo, které opouštíme bude zušlechtěno a zářit štěstím. To nám všem přeji. Čerpejme sílu z nekonečné studnice propojení. Ještě jednou děkuji za pozvání mezi vás. Andrea

vůbec by mě nenapadlo, že i mě může potkat neuvěřitelně živý sen o Panně Marii. Dnes v noci jsem měla sen, kdy jsem se nacházela v krásném městečku někde v Čechách. Měla jsem za úkol donést jídlo lidem na jednu starou faru a při této příležitosti jsem je požádala, zda bych nemohla navštívit jejich svatostánek. Kráčela jsem dlouhou, jakoby podzemní chodbou, která byla prozářena modrým světlem a na jejím konci stála socha P. Marie v modrém rouchu se zavřenýma očima.od ní vedly dolů staré, stovky let vyšlapané schody a na nich se modlili věřící. já zůstala před sochou stát a najednou se nad Mariinou hlavou objevilo bílé světlo, které se stále zvětšovalo až natolik, že pohltilo celou sochu a já začala plakat. neslyšela jsem žádné poselství, jen jsem cítila neuvěřitelně silné pocity Boží přítomnosti a lásky.
Mám tento sen stále v živé paměti a cítím, že i když fyzicky mi nebylo umožněno navštívit žádné mariánské místo, jsem s touto energií nějak spojena.

Drahá Kytičko!
Já sice světlo ani Pannu Mrii ve snech nevidím, ale díky Tobě od Víkendu v Beskydech cítím obrovskou lásku, klid a pohodu. Občas se sice stane, že mně přepadne strach a obavy z budoucnosti, ale ihned se pomodlím a poprosím andělíčky o ochranu a zase najdu svůj klid a víru. Děkuji Ti za ty krásné články a poselství, které nám předáváš. Cítím se najednou tak šťastná , až se mi chce plakat.
Myslím na tebe a posílám Ti hodně lásky. Zdravím i ostatní děvčata, která jsem poznala na Víkendu v Beskydech II a věří že se ještě letos setkáme na nějákem Kytiččině semináři. S láskou a přáním všeho dobrého. Lucka

Milá Kytičko,
tento příspěvek mi opět připomněl mé dva zážitky. Jsou to 2 "sny". V prvním se vyskytuje úplně stejná barva, kterou máš na čele - je to zelenožlutá, reflexní barva (alespoň já ji tak vidím). V tom druhém je mimo jiné Pana Marie.Takto jsem si je tehdy zapsala...
Sen z 22.12.2008: Vzbudila jsem se kolem třetí hodiny.Myšlenky se mi honily čím dál víc a hlava na to stejným způsobem reagovala a bolela. Bylo mi jasné, že musím vypnou hlavu:
Představila jsem si, že vytahuju svůj mozek a dávám ho do krabičky. Moje hlava byla úplně prázdná, bylo to skvělé. Představila jsem si, že stojím a celou mou bytostí prostupuje válec zlatého světla, celé mé tělo, každá buňka byla prostoupena tou září…
Hlava už nebolela, začala jsem v myšlenkách mluvit na Boha, Ježíše, andělské pomocníky a pracovníky Světla, aby mi pomohly odstranit všechno, co mi brání v kontaktu s nimi, aby mi poradili, co mám udělat…
Najednou jsem byla v obýváku, všude kolem byla tma, měla jsem v ruce něco jako pálku na hraní badmintonu nebo pinpongu a pinkala jsem si s něčím, co nebylo vidět, jen jsem cítila nárazy. Měla jsem strach, že minu, ale vždycky znovu a znovu jsem cítila dopad „něčeho“ a odpinkla „to“ nahoru. Po chvilce jsem spatřila jakoby záblesk“ toho něčeho“, bylo to žluté a zelené, velmi reflexní, záře sílila až jsem naprosto jasně viděla velikého žlutozeleného motýla, stál ve vzduchu a zářil. Celým prostorem se asi 3x zablýsklo, jen tak jako na čtvrtsekundu ozáření bleskem. Cítila jsem obrovské brnění po celém těle a vibrace v rukách.Chtěla jsem promluvit, ale problesklo mi, že stačí mluvit myšlenkou…ale vše se ztratilo, uvědomila jsem si kde jsem a že se bojím. Trochu jsem se na sebe zlobila za ten strach a současně jsem byla moc šťastná, protože jsem si byla jistá, že to byl můj první kontakt s jemnohmotným světem. Nevím s kým nebo s čím...
Sen z 15.1.2009: Byla jsem v nějaké místnosti, ležela jsem na stole na břiše, jako při masírování.
U stěn byly zvláštní křišťálové koule. Byly průzračné a plné duhového světla. Byly k něčemu přichycené. Jeden jsem uvolnila a on se začal pohybovat po stěnách, jako by k ní byl přitahovaný a přitom po ní klouzal. Obkroužil celou místnost, někde se zachytl, ale zase uvolnil. Plul po stěnách nahoru a dolů….
Najednou byl v místnosti ON, Bůh a "zavolal" další dvě bytosti, které také vystoupily ze stěn. Byla to Panna Marie a ještě někdo –muž, přišel i malý Ježíšek jako dítě asi 5ti leté. Neviděla jsem jim do obličeje, ale věděla jsem, kdo jsou. ON podal Ježíškovi veliký klíč asi 40 cm, který byl ze stejného materiálu jako koule, křišťálově průzračný s duhovou mlhou uvnitř a s velkým uchem. Ten klíč svítil. Malý Ježíšek přistoupil ke mně, klíč držel na obou dlaních a zvedl ho ke mně- podal mi ho a sen skončil …
Děkuji, že jsem se s vámi všemi mohla podělit o tyto své zážitky, které nosím v sobě.
Děkuji ti milovaná Kytičko, že jsi mi je připomněla a já mohla porovnat, jak moc se můj život od té doby změnil...

S láskou Mirka

Dívala jsem se na fotky ve středu.Nejvíc mě upotaly fotky Panny Marie a čelo Kytičky.V ten moment ke mně přišel naprosto nekontrolovatelný pláč a já nevěděla co se děje.Nešlo to zastavit.Cítila jsem obrovskou bolest na srdeční čakře a tlak na třetím oku.Vše to trvalo asi 10 minut než jsem se uklidnila.Současně přitom jsem zaslechla v hlavě větu-"kontaktuj Kytičku".Bylo to tak silné,jetšě jsem něco podobného nezažila.Na druhou stranu i přes tu neskonalou bolest na srdeční čakře jsem prostě věděla,že nemám důvod se bát,že je všechno v pořádku a cítila jsem lásku.Světýlko jsem ale neviděla.Myslíte,že to s tím souvisí?S láskou Petra

Afirmace:
"Přijímám Tě Královno - Matko Boží,Panno Marie do svého srdce.Přijímám s láskou a vděčností Tvojí ochranu a lásku a dávám Ti svoji čistou lásku tady a teď a navěky" s vděčností Zuzka

Ahojte, chcem vam vsetkym napisat uzasny, ale zaroven tazky zazitok zo zasvatenia do Miguraj 4 - energie Panny Marie. Pani Maria nas velmi potrebuje. Pri zasvateni sme spolu s Kytickou a Anickou citili nesmiernu lasku a aj nesmiernu bolest – jej bolest. Bolest tohto sveta. Vsetky sme pri tom plakali. Panna Maria potrebuje pomocnikov, tento svet potrebuje pomocnikov, ktori maju v sebe vela lasky... aj teraz placem. Este neviem, co bude dalej, co to prinesie, ale uplne suhlasim s Kytickou, ze modlitby su velmi potrebne. Modlim sa velmi rada, nikdy v zivote som to predtym nerobila, nikto ma k tomu neviedol, tak sa modlim intuitivne so vsetkou laskou, ktoru v sebe mam. Po Miguraj 3 som zacala s liecenim, v podstate nic zvlastne, trosku rozhovoru, nakreslim si energie, aby som celemu problemu troska rozumela a nechavam sa viest. A potom sa vzdy pomodlim za vyriesenie a uvolnenie problemu. Nikdy ma nenechali nevypocutu, vzdy sa liecenie sputilo a malo to uzasny a silny priebeh. Problem bol vacsinou okamzite prec a nastalo uvolnenie. Kdesi som citala: Ludia, keby ste vedeli, aku silu ma modlitba, nerobili by ste nic ine. Dakujem Pani Maria.

Ráno jsem si četla kytičko na tví strance jaké mají děvčata zažítky mě se to stalo asi tyden před tím než ste odjeli do Medžugorje.
sen-usínala jsem spíše to byl polospánek najednou jsem viděla sedíci dav lidí bylo tam podium a bylo tam neskutečne ticho podivala jsem se k podiu a viděla světelnou zář Panni Márie tehdy jsem se probudila.
děkuji s pokorou a láskou.

navštěvuji stránky každičký den a se zatajeným dechem pročítám nové a nové vzkazy. Moc mi pomáhají vaše hřejivá slova.děkuji moc za ně. Moc si přeji se s Vámi potkat. Snad to někdy vyjde.
Jana