Ahoj Kytičko,

moc by mě zajímalo, jaké stanovisko zaujímají Nebesa k otázce sexu, nevěry, masturbace. Křesťanství na tyto věci pohlíží velmi striktně (zákaz sexu před svatbou) a naopak dnešní společnost velmi liberálně. Kde je tedy pravda? Pokud opravdu chceme jednat v souladu s Vesmírnými zákony i sebou samým, jak se v těchto otázkách máme nejlépe chovat? Mockrát Ti děkuji za odpověď, která doufám nebude důležitá jen pro mne.
S láskyplnými pozdravy

Kristina

Milá Kristino,

Ráda bych se na Tvůj dotaz podívala trochu z jiného hlediska.

Většinou se o sexu píše v souvislosti s tělem. Pojďme se podívat na tuto otázku z hlediska duše.
Pokud chceme jednat v souladu s vesmírnými zákony, je třeba se řídit určitými pravidly. Pokud se rozhodneme mít s partnerem sexuální styk je třeba si uvědomit,že poneseme důsledky svého chování a to v celé své míře.
Musíme přijmout nejen tělo partnera, ale i duši. S tělem člověka, kterého milujeme, přijímáme všechny jeho sexuální partnery za poslední čtyři roky. Tedy i všechny choroby přenosné sexuálním stykem,všech jeho partnerů. Když si představíme promiskuitu některých jedinců a narůstající geometrickou řadu lidí, kteří mohou být takto propojení, mrazí mně lehce v zádech. Navíc v momentě spojení dvou těl, se spojují také duchovní energie.
Ať chceme nebo ne, člověk,s kterým se milujeme nás ovlivňuje a někdy také mění. Jeden z vesmírných zákonů nám ukládá, starat se svědomitě o své tělo a jeho potřeby. Tudíž, ukládá nám nevystavovat své tělo riziku a ohrožení.

VIR HIV - nazvali vesmírní andělé Hněvem Inteligence Vesmíru. Nazvali jej trestem za nezřízenost lidí v oblasti sexu.

V dnešním světě je riziko možnosti nakažení se virem HIV velké a neustále narůstá.

Andělé skoro v každém poselství varují před jakoukoliv závislostí. Ať už je to alkohol, cigarety, majetek,nebo sex.Tím, že nepodléháme žádné závislosti, naše duše volněji dýchá a může tedy rychleji jít kupředu.

Všechny závislosti nás brzdí. Sebeukájení je v každém případě známkou závislosti.

Co se týká nevěry, tam je to naprosto jasné a je to dané. Lhaní je totiž z pohledu karmy velká zátěž. Při nevěře lžeme. Často navíc i sami sobě. Několikrát mně andělé upozornili,že danému člověku nelze pomoct,jelikož nemá dořešený předchozí vztah.

Navíc jsme někomu slíbili věrnost a nyní podvádíme. Opět se tyto zátěže karmy přenášejí v plné míře do dalšího života a my se v dalším životě ocitáme v situaci, že někdo podvádí nás.

Zákaz sexu před svatbou, aneb pouze jeden sexuální partner za život.
Bohužel víme, že tento způsob se neosvědčil a že hodně velké procento těchto manželství se rozpadne. Chybí zde prvek srovnávání a nastává hledání něčeho, o co jsme tím přišli.

Téma manželství a zákonů katolické církve je ožehavým problémem, neboť co Bůh spojil, člověk nerozlučuj je bráno doslova a do písmene a není zde brán zřetel na možné individuální problémy, které v manželství během času mohou vzniknout. Tudíž z pohledu ženy,která žije s člověkem, který si během manželství vypěstuje návyk na alkohol a ohrožuje psychicky a fyzicky mně i děti, nemám možnost odejít. Mám s ním dál snášet dobré i zlé. Pokud odejdu, nesmím už nikdy uzavřít sňatek s jiným mužem. Přesněji řečeno, jednou a dost.Jinak mi katolická církev odebírá možnost podílet se na svátostech. Takže, když odejdu od manžela tyrana a provdám se za hodného muže, který přijme mně i děti, budeme žít ve věrnosti a lásce , nesmím v kostele ke zpovědi a ke svátosti.

Paradoxně, když se budu živit prostitucí a mít denně 10 sexuálních partnerů, církev mi zpověď i svátost umožní.
Postačí k tomu jen má lítost. Zdá se vám to přitažené za vlasy? Možná ale já jsem tento problém rozebírala s nejedním katolickým farářem, a prostě to tak je. Spletl se Bůh? Ne !! jako obvykle, chyba je v lidském faktoru. Církevní zákony kdysi vymysleli lidé. Máme prý naději že se to někdy změní. Jak povzbudivé.
Kristino v tvém dotazu je věta: "Kde je tedy pravda?" Já se ptám s tebou, kudy asi vede ta hranice?
Andělé říkají, že máme být ve všem střídmí, abychom se mohli duchovně povznést.
To je asi ta správná odpověď a vodítko. Jinými slovy, ke svému tělu se máme chovat s úctou, protože jej stvořil Bůh. Nedělejme tedy nic, co by naše tělo uráželo. A jsme zase u jádra věci. Mít se rádi a vážit si sami sebe. Pak bude naše rozhodování snazší.

 Já ti přeji Kristino, aby jsi nemusela nikdy ničeho litovat v této oblasti. Aby jsi se vždy správně rozhodla a našla tu hranici. Bojím se totiž, že to bude muset udělat každý z nás sám.

 S láskou Kytička