Milá KYTIČKO a všíchni kdo čtete tyto skvělé stránky!! Když mi bylo 15 let šla jsem po cestě a zastavila mě velmi zvláštní osoba - stará cykánka - podívala se mi do očí, myslím že ně chytla i za ruku a řekla mi" Slečinko, budete v životě velmi šťastná a bohatá a budete mít 3 děti!! Usmála se na mě. Dala jsem jí 20Kčs - všechny mé peníze. A utekla jsem!! (Jen pro vysvětlenížena po mě peníze nežádala. A to, že jsem utekla - bylo to za totáče a o věcech duchovna se moc nemluvilo!!)Bylo mi 21 kyž jsem měla samovolný potrat (bylo to velkém ps. zatížení) o tomto ví jen můj manžel a nikdy bych to nikomu nepřiznala!! Už jsem se taby na Vašich stránkách zmiňovala, že mám vážně nemocnou dceru( brzy jí bude 16). Když se stav stále zhoršoval a lékaři nám zdělili fakt,že niky úplně zdravá nebude. Něco se ve mě zlomilo a zařekla jsem se, že už žádné dítě nechci!! Strach, že další dítě bude nemocné a bude se trápit,tak jako dcerka bych nesnesla. Manžel, když viděl jak svádím vnitřní boj, přistoupil na to. (Vím, že kdyby se stalo že otěhotním,šla bych na interupci - vím, že mě za tuto myšlenku spostu lidí odsoudí.) Došlo to tak daleko, že jsem se na miminka v kočárku nemohla ani podívat a dělalo se mi špatně.
Před několika lety jsem se objednala ke kartářce a ta mi řekl budete mít ještě jedno dítě.Ale neměla by jste otěhotnět (a řekla dobu)protože by seVám mohlo narodit dítě které nebude zdravé a bylo by to horší než u Vaší prví dcery. Musíte ještě delší dobu počkat a narodí se Vám dítě,které bude zdravé. Pochopila jsem to děťátko, které by se mi narodilo by umřelo!! (Jelikož dcerka na tom byla velmi špatně a po operaci srdce se jí už moc nechtělo vzbudit!!)Předloni jem byla zase u té kartářky a ta mi řekla, že ve 40 budu mít druhé dítě. Razantně jsem řekla, že už žádné dítě nechci!! Na to mi odpověděla, že se tomu nemám bránit, že dítě ve 40 je BOŽÍ DAR!! Občas o tom přemýšlím na jednu stranu nechci otěhotnět - mám strach že to bude9měsíců strachu - na druhou stranu cítím,že to bude zdravý klučík!! (Ale ve 40 co když to nezvládnu?? Vím,že manžel by byl šťastný,s dětmi to umí, kdyby mi nepomáhal s dcerkou nezvládla bych to!! Už tak máme velké finanční potíže. A mít dítě je veký dar,ale také závazek! Pokud by byl chlapeček tak cílevědomý jako naše dcerka a chtěl by studovat, tak bychom mu také chtěli život usnadnit a pomoci mu do budoucnosti. Ale už budeme starší, co když to nezvládneme??). Bohužel mám taky ženské zdravotní problémy, měla jsem jít na operaci, nešla jsem ... bála jsem se,co když se něco stane - pro mě bylo zdraví a pohoda dcerky důležitější než já!! Snažila jsem si pomoct jinak, čaje, přípravky, čarování, prosby nahoru - nestalo se nic. Cítím, že ty cysty jsou něco jako blokace. Ze strachu co bude jsem raději ani nechodila na prav- kontroly. Vím, že s tím už musím něco dělat, ale mám obrovský strach a ten mě tak paralyzuje, že i když už jsem byla připravená jít na prohlidku - jako by mě najednou něco táhlo zpět, tak jsem tam raději nešla. (Nemám žádné problémy, bolesti, neberu ant. - Utěšuji se,že kdysi ženy taky nechodily na pravidelné kontroly a žily dlouho!)

A pevně věřím, že příběh bude mít šťastný konec.

Děkuji. Krásný a zároveň i velice smutný a dojemný příběh. Kéž by bylo snažší napravit své omyly a chyby. Déž bychom věděli, však málokdy víme nebo tušíme. Děkuju za Tebe Kytičko, za všechny dušičky. Pavlína

Kytičko ,pláču a taky přeju Všem maminkám sílu...I já nedávno řešila jednu dušičku , která se nakonec ukázala jako odmítnuté děťátko...

Nádherný príbeh! O to viac, že je skutočný...

Nádherný príbeh! O to viac, že je skutočný...

Milá Kytičku, hned po ránu pláč po přečtení příběhu.... Také stále
čekání na dítě, někde hluboko bolest, ne v tomto životě, ale v
některém z minulých potraty - bylo to mé rozhodnutí, tenkráte jsem
to asi jinak neuměla... Věřím, že už mi všechny dušičky odpustily,
jsou tu zpátky, ne u mně, ale u jiných, které miluji a já věřím, že
i ke mně nějaká dušička přijde. Už i já jsem sobě odpustila....

Děkuji za příběh, který dodává odvahu a naději