VĚCI MEZI NEBEM A ZEMÍ

Náš poslední školní víkend v duchovní škole Monáda byl velmi veselý, protože duchovní studentka Mariannka slavila kulatiny a tak jsme se všichni raději sešli už o den dříve, abychom si mohli oslavu náležitě užít. Počasí bylo nádherné a až na to, že víkend velmi rychle uběhl, to bylo moc fajn.. V pondělí nás čekal odjezd do Chorvatska, nálada byla skvělá, pár jedinců se dokonce ráno nechalo přemluvit a poctivě cvičili.

Aby nám ostatním nebylo líto, že nedostáváme dárečky jako Mariannka  - přivezla Jituška nádherné polodrahokamy pro každého krásně zabalené – a také Verunka nám chtěla udělat radost a vyrobila přívěšky v podobě andílka z korálku a kovových andělských křídel. Všichni jsme měli velkou radost a těšili se, že máme jeden druhého 

NAŠI SVĚTELNOU DUCHOVNÍ RODINU

Andílka od Verunky jsem si pověsila na řetízek na krku, kde už mám křišťálové srdíčko a křížek. Když tohoto andílka uviděla moje nejstarší dcera – byla nadšená a hned na mě vybafla – „ Mamíííí, kdes ho koupila, já ho chci taky! „ No jo, to musíš počkat do září, až přijede Verunka do školy, ona ty andílky vyrábí, tak jí napíšu, ať Ti jednoho přiveze.“ Moji dceru to moc nenadchlo, protože by nejraději andílka měla hned, a ještě několikrát mi připomněla, vždy když viděla anděla na mém krku, že by ho také chtěla.

Minulý týden mi zazvonil telefon a do telefonu mi dcera nadšeně volala : „Mami, díííííky.“!! „ Za co??“ Zvědavě jsem zvedla obočí, a snažila se vzpomenout si, co jsem vlastně udělala. „No, přece za to překvapení v obchodě“.  Pořád jsem byla mimo dění, i když jsem pochopila, že to překvapení se týká obchůdku u Amálky, který má moje dcera na náměstí. V obchůdku prodává dětskou konfekci a různé věci pro miminka. V hlavě jsem měla stále úplně prázdno. „A co je s obchodem??“

„No přece ten andílek, co jsem ho chtěla na krk.“ Dnes jsem přišla do obchodu, a on visí na větvičkách ve váze, víš, jak mám tu vázu za pultem. Hned mi bylo jasné, že jsi tu přišla za Lukášem, jak jsem byla pryč a pověsila ho tam.“ Díky. „ Chvíli, jsem mlčela.“ Peťulko, já jsem ve Tvém obchodě tento týden nebyla.“ I na druhé straně telefonu bylo ticho. „Nebyla? A kdo ho tam teda pověsil?“

A to je moje milé sluníčka, pro nás další záhada. O andílkovi na větvičkách nikdo nic neví, váza je za pultem, kde zákazníci nechodí, a tak nikdo kromě mojí dcery, jejího manžela tam nemá přístup. Jenže andílek tam je. Objevil se zčista- jasna a je tam. Zavěšený na nitce se houpá na větvičkách a moje dcera, zatím nenašla odvahu sáhnout mu na křidélka a pověsit ho na svůj krk. Možná se nikdy nedozvíme, jakou cestou se tam dostal, za záda mé dcery – když ani na chvíli svůj obchod neopustila, aniž by ho zamkla.

Jsou věci mezi nebem a zemí, na které nikdo nemůže dát odpověď. A tak nezkoumáme a nežádáme vysvětlení. Jen děkujeme za ochranu a všechna požehnání. My víme, že i takové věci se dějí, že nám, abychom neztráceli víru, andělé občas připomenou, že jsou věci mezi nebem a zemí,....

Přeji všem nádherný den plný lásky a pohody…..

S láskou Kytička

Andílek, který se objevil na větvičkách.....