2.10. 2008
Drahá Kytičko,
Kontakt na Tebe jsem dostala od svého kamaráda, kterému jsi moc pomohla.
Úvodem mého emailu bych chtěla zdůraznit, že jsem se nikdy nevěnovala žádné
duchovní cestě, nebo tak. Jsem spíše nohama na zemi a příliš mně tyto témata nezajímaly.
Je mi 42 let a jsem rozvedená matka dvou dospělých dětí. Můj starší syn mi před půl rokem zprostředkoval pronájem bytu, v místě mého zaměstnání. Byla jsem moc ráda,že nemusím dojíždět každý den téměř 20km do práce. A právě tím mým stěhováním začaly mé problémy.
V bytě se necítím dobře, nemohu spát, cítím jako takový tlak na temeno hlavy. Hlava mně často bolí (možná je to i tím, že si nemohu zvyknout a špatně spím).

Zní to možná divně, ale já cítím,jako by tu v bytě se mnou někdo byl. Vím,že tomu tak není, jenže ten pocit, je tak silný. Začínám se i bát. Vlastně nevím čeho. Ale stalo se mi,že se najednou se rozsvítí lampička, ozve se rána, jakoby praskla skříň. Několikrát se stalo,že jsem slyšela klepání na dveře a nikdo za nimi nestál. ¨

Zkoušela jsem se ptát syna, kdo bydlel v bytě přede mnou, řekl mi, že tu byl otec jeho kamarádky, ale že už nežije. Jeho smrt prý vyšetřovala policie. Víc nevím. Milá Kytičko, kdybys byla tak laskavá a podívala se proč se tu takhle cítím, byla bych Ti moc vděčná. Já sama tomu vůbec nerozumím.

Děkuji Marta Přibylová

12.10.2008
Milá Marto,
To, co ti napíšu, Tě nejspíš nepotěší, ale pomůže to osvětlit tvé pocity.
V tom bytě jsou zvláštní vibrace. Někdo přímo na tomto místě zemřel. Jeho smrt nebyla násilná, byla dobrovolná. Zemřel vlastní rukou.

Byl to muž, který měl v tomto životě úkoly, které nezvládl, protože měl velmi slabou vůli. Byl příliš pohodlný na to, aby se snažil svůj život změnit. Slyšel a viděl své chyby. Ale neustále před nimi utíkal. Tak to mám napsat. Uvědomoval si, že jeho život měl vypadat jinak. Najednou se cítil tak prázdný. Tolik opuštěný a tak zbytečný. Nikdo mu nepodal ruku, když se topil. Tak to cítil. Topil se ve vlastním smutku, pocitu ublížení a vlastní neschopnosti.“To né on, to ostatní za to mohli. On je pouze oběť.“  Tyto myšlenky měl v hlavě a nedokázal se podívat pravdě do očí. Chtěl zakrývat vlastní neschopnost a tak často upadal do stavu letargie a litování sám sebe. Chtěl odejít. Navždy. Nedívat se na vyčítavé pohledy svých nejbližších. Jakoby je chtěl i vytrestat svou vlastní smrtí za to, že ho patřičně nelitovali. To všechno bylo vryto v paměti této nešťastné duše. Teď si však už částečně uvědomuje, že chyby se už nedají napravit, že všechno si zavinil vlastně sám. Je to duše bloudící a snažící se upozornit na to, že je stále tady. Popros anděly, aby tuto duši odvedli do světla. Pokud jsou příbuzní této duše věřící, ať za ní také prosí a pomodlí se. Hlavně ať mu odpustí všechno, co udělal, nebo naopak neudělal a udělat měl. V jeho cestě ke světlu stále stojí překážka, nejspíš to bude jeho vlastní pocit viny, kterou si teď uvědomuje. Jeho vina, by se mohla zmírnit, kdyby mu odpustili.Posílej té duši lásku, i když si toho muže neznala. A mám Ti napsat, že z Tvé strany není důvod k žádnému strachu, nebo obavám.

Přeji Ti sluníčkové dny

13.10. 2008
Milá Kytičko,
Moc Ti děkuji za informace. My jsme se mezi Tím ještě pozeptali i jinde. A zjistili jsme,že pán, který zde zemřel, byl alkoholik a zemřel, protože si vzal nějaké léky a v kombinaci s alkoholem ho to zabilo. Policie se tím případem příliš nezabývala. Žádný dopis na rozloučenou, ten člověk se léčil v psychiatrické léčebně ze závislosti na léky a alkohol. Takže se to rychle uzavřelo. Asi se tím nikdo příliš nezabýval.
Několik let se nestýkal se svou rodinou. Jeho bývalá žena žije v zahraničí. Nejspíš ani dnes nikomu příliš nechybí.  Lucinka, jeho dcera, která byt zdědila, nechce o jeho smrti mluvit. Táta ji  nejspíš hodně ublížil. Ale Tvé rady Kytičko poslechnu a věřím, že i já tady přece jen zůstanu v klidu.
Ještě jednou Ti z celého srdce děkuji za Tvůj čas.
Marta