Jdi na obsah Jdi na menu

TAJEMSTVÍ STARÉHO DOMU

22. 5. 2014

zena-ve-zlate-barve.jpgTento příběh začal tichým zaklepáním na dveře mé duchovní ordinace. Právě jsem si připravovala karty klientů a třídila nepotřebnou dokumentaci. Do dveří vstoupila jemná, nenápadná a drobná žena se smutnýma očima. I když se ze všech sil snažila vykouzlit úsměv, vnímala jsem skrytou bolest její duše. „Přišla jsem vám nabídnout naše nové přípravky. Obvykle tyto podomní prodejce rychle posílám za dveře provozovny, ale u této ženy jsem udělala vyjímku, protože mě zajímal smutek v její duši. Potřebovala nutně pomoci. “ Začaly jsme trochu obchodovat a já si vybrala tři lahvičky, které skončily na mém stole. Začaly jsme si povídat a já se znovu zadívala do jejich hlubokých očí.

 

zena-ruze-smutna.jpgNajednou jsem viděla mladou dívku, která se velmi zlobí na svého otce. Viděla jsem stín negativní energie, která proudí přes srdeční čakru a oslabuje výrazně světlo jejího aurického těla. Zranění její duše bylo dost silné, určitě tu ženu hodně vyčerpávalo. Najednou jsem slyšela nápovědu i z duchovního světa. „POMOZ TÉ  ŽENĚ“. Člověk má vždy možnost svobodné volby a já jí opravdu chtěla pomoci, i bez nápovědy.  Nadechla jsem se a otočila téma našeho hovoru„ Měla byste odpustit svému tatínkovi. Moc by se vám tím ulevilo. Máte v duši velkou bolest. Dokud se jí nezbavíte, budou se vám do cesty neustále stavit překážky a nebude se vám dařit ani ve finanční oblasti. Dokud si neurovnáte vztah s vašim otcem, budete se točit v kruhu. Věřte mi, já vidím vaši duši, věnuji se duchovnímu poradenství. Berte to jen jako malou přátelskou radu.

 

Podívala se na mě trochu překvapeně a odmítavě zakroutila hlavou. Já, ale s tatínkem žádný problém nemám. Vždycky jsme si rozuměli. Podívala se na mě očima, které nedokázaly skrýt bolest.“ Můj otec zemřel, když mi bylo 16 let a byl to moc hodný člověk“. „Ale děkuji vám za radu“. „Možná, to budu potřebovat, určitě zavolám“. Vyměnily jsme si vizitky. Usmála se a ještě jednou mě Romanka ujistila , že určitě zavolá. Tím naše setkání skončilo.

 

Za další týden jsme se skutečně setkaly. Tentokrát už Romanka neskrývala slzy a mluvila otevřeně svém zesnulém otci. „Neustále ho prosím, aby mě ochraňoval“. „Mluvím s ním, mám pocit, že je stále v našem domě, že je tam s námi.“ Po porodu dcery jsem se zhroutila a skončila v nemocnici. Někdy vůbec nemám energii. Měla jsem strach, že zemřu únavou.  Navíc se necítím dobře v domě, který jsme opravili. Stále tam vidím ještě někoho jiného. Nevím, jestli je to možné, ale já to tak vnímám. Když jsme škrábali malbu ze zdi, zaujaly mne barevné vzory. Tak jsem si je vyfotila. Na na fotografii té zdi se objevila postava muže. Vidím ten obličej někdy, jakoby se na mě díval. Cítím při tom vždy takový chlad a strach. Nevím, co to je, ale je to nepříjemné. Zamyslela jsem se a rozložila karty na stůl. Obrázky se mi po chvíli začaly rozplývat. Viděla jsem muže který si částečně zakrýval obličej. Měl zoufalý výraz člověka, který o všechno přišel. Slyšela jsem jasně jeho hlas. Všechno jsem ztratil, nic mi nezůstalo. Jsem žebrák. Nenávidím to tu.  Všechno jsem prohrál. Zvedla jsem hlavu od karet a vysvětlila Romance, kdo v jejich domě ruší jejich klid a jaký to má důvod.

 

 

Romanka se zamyslela. No, než babička ten dům koupila, byla to nejspíš hospoda. Romanka slíbila, že zjistí, kdo před její babičkou ten dům, který opravili, vlastnil. „Víte paní Kytičko, ani moje babička se v tom domě necítila moc dobře“. Navrhla jsem jí, že s oním mužem promluvím a přesvědčím ho, aby odešel. Pomůžeme mu najít ztracený klid. Je to bolavá a nešťastná duše. Pokračovaly jsme v terapii a rozpletly další nitky zamotaného osudu. Když jsme se loučily, slíbila mi Romanka, že pošle fotku, na které se zobrazila tvář muže. Domluvily jsme si termín další návštěvy. Ještě ten večer mi emailem přišla zajímavá fotka. V dolním levém rohu je zobrazena zřetelná silueta muže. Zadívala jsem se na jeho tvář a znovu mi nabíhaly obrazy. Pod fotkou bylo toto vysvětlení od Romanky.

 

 

Krásný  večer, zasílám fotku, jak jsme se bavily:-), děkuji moc za dnešek, bylo to pro mě hodně přínosné  a zajímavé a zjistila jsem úžasnou věc, že v našem domě -  bývalé hospodě, kdysi jakýsi člověk prohrál v mariáši celý statek:-(, takže jak jsi o tom člověku mluvila, že prohrál hodně peněz, tak to bude  on:-( moc se budu těšit na další setkání. Děkuji zatím za vše a krásný večer přeji Romana

 

chlap-1.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář

Archiv

Kalendář
<< březen >>
<< 2024 >>
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Statistiky

Online: 5
Celkem: 3246537
Měsíc: 17025
Den: 809