Jdi na obsah Jdi na menu
 


PROČ SE NETĚŠÍM DOMŮ ?

19. 7. 2007

 ObrazekDobrý den Kytičko,
rozhodla jsem se vás taky požádat o pomoc.
Opustila jsem před časem Českou republiku. Odletěla jsem do Kanady. Už po vystoupení z letadla jsem měla zvláštní pocity. Připadala jsem si, že se vracím domů. Teď vím,že do Česka se vrátit už nikdy. nechci. Je to smutné, vůči mé rodině v Čechách, ale já vůbec necítím vlastenectví. Vlastně cítím, ale ne ke své rodné zemi. Vůbec se neorientuji ve svých pocitech . Mně se totiž vůbec nestýská po domově. Nechci se vrátit, já jsem doma tady.
Nic mi nepřišlo zvláštní, na nic jsem si nemusela zvykat. Už když jsem jela z letiště, cítila jsem zvláštní "volání domova", všechno bylo známé, povědomé. I takové drobnosti jako je jídlo - ano, je tu jiné, ale já si uvědomila, že to vyhledávám odnepaměti, ty zdejší kombinace chutí. Máme tu časový posun oproti ČR, ale moje tělo žilo v takovém posunu už dříve, jako by mělo vlastní řád. V Čechách jsem měla zdravotní potíže, které tady náhle zmizely. Dokonce se mi o tomhle městě několikrát zdálo. Poprvé jsem musela hledat, odkud je ten sen.
Celou situaci završil kamarád. Položil mi zdánlivě jednoduchou otázku: kdyby se seběhla válka, bojovala bys? V tu chvíli jsem věděla že ano a byla jsem si jistá, za jakou zemi. Bojovala bych pod vlajkou javorového listu. Bránila bych tuhle zem...
Ke všemu jsem tady potkala muže. Zamilovala jsem se do něj na první pohled. Od té doby vídám na hodinách datum toho dne. Přijde mi to zvláštní, jako by to někdo zařídil. V podstatě šlo o náhodu.
Proč se tohle děje? Potkáme se někdy znovu? Myslíte, že to má šanci?

Za případnou odpověď děkuji.
Yennefer (Jana)

 Moje milá Yennefer,

Cítím z Tvých písmenek, že si trochu vyčítáš jakousi nedostatečnou lásku, ke své rodné zemi.
Jako kdybys zrazovala,tím, že miluješ někoho jiného.
Ano, všichni se vždycky těší domů, opěvují svojí vlast a její krásu. Oči nám vlhnou dojetím, když se po dlouhé době vracíme domů. Jak jsme šťastni, když po dlouhé době slyšíme svoji rodnou řeč.
Co je to, ale vlastně domov? Místo zrození? Místo našich prvních krůčků,slov a přání? Je to kouzelné místo, kde žili spolu s námi naši rodiče? A kdo nám vlastně otiskl obraz té krajiny někde hluboko do naší duše? Vidím ve své mysli dávno zasunutý obraz. Papež Jan Pavel II. vystupuje z letadla a na důkaz lásky, pokleká a líbá na letišti zem. Líbá naši českou republiku. Tehdy mně zamrazilo. Jak málo si někdy vážíme domova. Nejvíc lidských obětí bylo položeno za lásku a za obranu svého domova.Tisíce lidí raději volí smrt, než aby zradili svou vlast.

Yennefer, Ty to takto,ale vůbec necítíš. A nechápeš proč, to tak je. Něco je jinak. Ve tvém případě se stalo, že v paměti tvé duše, zůstal otisk domova z minulého života. Vůbec bych se nedivila,kdyby jsi automaticky znala i zapadlé uličky cizího města a perfektně se tam orientovala.
To se totiž docela často stává. Ty už jsi v Kanadě,přesně v tomto místě jednou žila. Byla jsi tehdy herečka. A to velmi slavná herečka. Jméno mi nebylo sděleno. Prožila jsi zde velké úspěchy, hvězdnou zář své kariéry a taky svou velkou životní lásku. Prožila jsi tu ,ale i bolesti a zklamání. Osud tě nyní vrátil zpět. Něco se musí odžít znovu. Něco zaskřípalo. Neodehrálo se tak, jak se odehrát mělo. Proto ty sny o městě, které neznáš a touha odcestovat. Teď jsi na správném místě a dokonce jsi potkala muže, kterého se to všechno týká. Yennefer, neobviňuj se. Ty cítíš lásku k domovu. Jen se ti ve tvých vzpomínkách vybavuje ten předchozí domov,který jsi opravdu milovala celým svým srdcem.

Byla by chyba, vracet se zpátky. Tady je to místo, kde se má napravit chyba z minulosti.

Když se podíváš na toho muže, musíš mít silné pocity přitažlivosti. To není jen okouzlení. Je to osud. Bylo by dobré se tomu muži připomenout. Být v jeho blízkosti. Měla jsem vizi. Viděla jsem tě šťastnou. Budeš šťastná, když přivedeš na svět dítě, které ti má pomoci pochopit určité věci, které jsi v minulém životě nezvládla. Taky by měl přijít vztah s tím mužem. Byla jsi slavná herečka a on tě velmi miloval. Stálo ho neuvěřitelně mnoho úsilí, aby se k tobě tehdy jen přiblížit. Nevidím přesně co se tehdy stalo, ale hodně se  trápil. Vidím muže, který pláče, jako dítě, a dítě, které nutíš, aby se chovalo, jako dospělý muž. Nejspíš jsi se tehdy zamilovala do někoho skutečně hodně mladého a On, zůstal sám. To koneckonců u slavných hereček není nic neobvyklého. To je to, co se má napravit, a co si musíš také Ty s hlediska karmy odžít. Proto vidíš na hodinkách datum toho dne. Přeji Ti, abys svůj čas využila a aby se Ti povedlo co nejlépe vyřešit osudem připravenou situaci. Věřím, že jsi dostatečně připravená, a že vše zvládneš.

 S láskou Kytička

Ještě jednou Ti moc děkuju, Kytičko. Po dlouhé době jsem měla klidnou a bezesnou noc.
Opravdu jsem si odpočinula (poslední dny mě honily noční můry - strach z odjezdu). Opravdu jsi mi moc pomohla. Ten muž, o kterém jsem Ti psala, je významný herec a producent. Nejsem si jistá, zda si mně opravdu všimnul. Já jsem herectví zkoušela, ale tentokrát se nějaký výrazný talent u mě neprojevil. Dočetla jsem se, že když uděláš nějakou fatální chybu, tak jsi před zkoušku postavena znovu, začínáš ze stejného startovního místa. Proto je hercem, i když jím byl už minule.
Ještě jednou Ti moc děkuji, pomohla jsi mi opravdu moc

 Yannefer