Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč mám těžkou nemoc

18. 6. 2007

Milí andělé,

zajímám se o věci mezi nebem a zemí. Dost často přemýšlím, jestli moje vážná nemoc měla nějaký důvod a proč jsem musela tolik trpět. Opravdu je každé onemocnění výzva k nápravě? Je mi 24 let a celý můj život je boj se zákeřnou nemocí. Pokaždé, když si vzpomenu na své pobyty na onkologii, vím, že je zázrak, že ještě žiji.

Přesto se ptám, proč právě já?

L.

 

Milá L.,

když jsem se napojila na tvé ochránce, cítila jsem velmi pozitivní vibrace, jež vycházely z tvého srdce. Jsi milující žena, která nikdy nikomu neublížila, a proto se jistě právem ptáš, proč jsi musela tolik trpět.

Odpověď je v tvém minulém životě.

Nežiješ svůj první život. Už v tom předchozím jsi byla ženou, která velmi milovala. Tvůj přítel byl pro tebe vším. Věřila jsi jeho lásce, ale on tě zklamal. Ve chvíli, kdy jsi ho nejvíc potřebovala, jsi zjistila, že má jinou ženu. Pro tebe, která žila jen láskou k němu, to byla velká rána a bolest. Z bolesti se v srdci probudila nenávist. Jak vřele jsi ho milovala, tak silně jsi ho začala nenávidět. Zkazil ti život. Čekala jsi děťátko. Navíc měl jinou ženu a struna tvé žárlivost se rozezněla v plné síle. Tvé myšlenky se stále častěji zabývaly smrtí. Neměla jsi chuť žít. Bez něj už nebyl důvod, tak jsi to tehdy cítila. Děťátko se narodilo, ale nenašlo náruč milující matky. V tvém srdci bylo pro lásku málo místa. Bylo plné ublížení, sebelítosti a bolesti. Dítě plakalo, ale byl to tvůj pláč, tvá bolest. Chtěla jsi ji zastavit, ublížit tomu, kdo tu bolest způsobil. Nebylo těžké umlčet sotva narozené dítě. Pak sis uvědomila, že On vlastně vaše dítě ani neviděl. Co když ho smrt dítěte nezasáhne? Vzala jsi nůž a otevřela průchod své krvi. Umírala jsi s pocitem, že se mstíš. Představovala sis, jak ten muž bude celý život bojovat se svým svědomím.

To tě uklidňovalo, avšak z pohledu karmy byla msta moc špatná věc.

Narodila ses znovu jako L. Tentokrát jsi milovaná a naučila ses vážit si života. Není nic vzácnějšího než život!

Bohužel velmi záhy – ještě jsi ani nevyrostla z dětských střevíčků – se objevila zákeřná nemoc. Diagnóza zněla neúprosně: zhoubná leukémie.

Celé dětství jsi prakticky prožila v nemocnicích s velmi malou nadějí. Tví rodiče si prošli peklem.

Ozařovaní, chemoterapie, jednu dobu už ti nikdo nedával naději, ale ty jsi tolik chtěla žít! Muž, který všechno zavinil v tvém minulém životě, tě tentokrát musí zachránit. Po celou dobu je vedle tebe jako tvoje sestra. Od ní jsi získala kostní dřeň a nemoc byla překonána. Dvě duše se napravily nemoc zmizela! Gratuluji!

Je tu ale ještě jedna tvá veliká bolest. Celý život miluješ děti.

V tomto životě ti bohužel nebude dopřáno být matkou. Už jsi pochopila, jak je život vzácný, viděla jsi na onkologii mnoho umírajících, kteří se drželi svého života někdy i v slepé naději. Na život už by sis nikdy nesáhla a to je moc dobře. Teď zbývá pochopit ten převzácný dar, který mají ženy, jež darují život svému dítěti. To je pro tebe přetěžký úkol. Ale věřím, že ho také zvládneš a že i tvůj partner, který tě velmi miluje, pochopí.

Máš láskyplné srdce. Je hodně dětí, které potřebují tvou náruč a lásku. Přeji ti z celého srdce, abys je brzy našla. Pros své ochránce o nasměrování své další cesty.

Kytička