2.5.2007

Ahoj,Kytičko,

momentálně nevím co mám dělat a tak jsem se rozhodla Ti napsat o radu. Moje
manželství již cca 6 let v podstatě nefunguje jako manželství. Manžel je
workoholik a nic ho nezajímá kromě své práce a vše ostatní není důležité a
hlavně já jsempodle něj ničeho nedosáhla a nic neumím , když nemám vysokou
školu. Ani si nevšiml jak kluci ( 20 a 16 let) vyrostli. Každý jejich případný
neuspěch je moje vina. Ale teď co je můj hlavní problém. Před 2,5 lety jse se
potkala s člověkem s kterým mi okamžitě bylo a je dobře. Moje děti ho berou
kamaráda který s nima komunikuje a vždy naslouchá když potřebují a nikdy nás
nenechal v úzkých. Strávili jsme společně i několik dovolených a vše bylo príma.
I přesto že můj stále manžel se nechce rozvádět protože on je spokojený a nic
mu nechybí i když spoju nežijeme 6let odděleně každý v jiné místnosti, ale jako
služka funguji dobře já se chci odstěhovat k příteli i s mladším synam, který
neví jak tátovi říct, ža chce jít se mnou. Já už nemám sílu v podstatě zvládat
dvě domácnosti a navíc se moc bojím aby to vyšlo. Asi je to trochu zmatený
stejně jako já, ale jediný co vím je to, že budu radši sama než s workoholikem
to si člověk připadá jako kus nábytku , kterýho si nikdo nevšimne. Přítel má
zájem o kluky i o mě a třeba je to poslední šance na spkojenější život.
Moc Ti děkuju za případnou radu či jakoukoliv pomoc

 Irma

8.5.2007
Milá Irmo. Jak vidím já Tvé manželství? Vidím hezky uklizený byt. Vidím dva lidi. Co je zde zvláštní je ticho.
Nic se neozývá. I tlukot srdce se zde zastavil. Někdy se ti dva bojí i projít kolem sebe. Tak moc je to ticho a prázdnota děsí. Mají vše, co mají mít, ale přece jim něco důležitého schází.
Láska se kdysi rychle vzňala plamenem, ale dnes je to jen vyhořelé spáleniště.
Manžel má zalíbení jinde. Ty taky nechceš žít v té prázdnotě, kde člověk marně hledá hřejivý paprsek, který by prosvětlil tu mrazivou atmosféru. To co jste si měli prožít...jste si prožili. Co člověk čeká od vyhasnutého vztahu.
Roky ubíhají a s nimi i tvůj čas. Každý máme určitý čas. Ty jsi ale malinko vázaná k manželovi. I když si to možná neuvědomuješ, trochu tě svírá strach z rozvodu. Píšeš, že manžel se rozvádět nechce. Ty jeho svolení ale vůbec nepotřebuješ. Návrh na rozvod může být podán jednostranně. Navíc už máš velké syny.. Máš vedle sebe někoho o koho se můžeš opřít. Všechno záleží na tobě. Pokud to cítíš přesně tak jak píšeš,tvé kroky by zítra měly směřovat k dobrému právníkovi. Ale každá situace má několik řešení. Můžeš v nefungujícím vztahu čekat dalších 6 let. Třeba na zázrak. To je úděl nábytku, čekat, až si ho někdo milostivě všimne.
Čas je proti tobě. To sama víš. Když si požádáš už před rozvodem o svěření syna do své péče, syn nemusí nic vysvětlovat. Je to tvé rozhodnutí. Každý právník ti jistě poradí.
Máš dvě volby ANO NE
Tví ochránci Ti vzkazují, že pokud ti na tvé nové lásce trochu záleží, měla bys mít čistý štít. To je vyřešený minulý vztah. jedině tak získáš rovnováhu, která ti schází. Jedině tak získáš vnitřný klid.
Když jsi podle manžela ničeho nedosáhla, dokaž mu, že se postavíš na vlastní nohy. To je v dnešní době velmi mnoho. Jsi matka dvou synů. Jsi žena, která se o svojí rodinu dokáže postarat. Máš přítele, který tě miluje.
Nechtěj být dál jen kus nábytku. Staň se znovu ženou. Žádoucí a milující a také šťastnou. To Ti já Kytička ze srdce přeju. Mysli na sebe a na svůj další život

Přeji ti hodně dnů prozářených světlem andělů

28.5.2007

Krásný den Kytičko,

moc Ti děkuji za Tvoji odpověď. Jsem tak na půl cesty, ale snad se to někam posune. Mám již doporučení na právníka a s přítelem jsme se dali do menších úprav domečku, aby nám tam bylo všem dobře. Doufám, že to vyjde a začínám tomu pevně věřit. Čekat na něco co vlastně není a nebude nemá smysl.

Zatím Ti moc děkuji

 Irma