Drahá Kytička,

dlho sa odhodlávam ti napísať no raz sme sa dohodli že ti dám
vedieť keď sa mi narodí dieťatko.
Náš anjelik sa narodil 19. 1. 2010 a volá sa Andrejka, tak ako som plánovala
pri prvom dieťaťku.
Už má 9,5 mesiaca a je to veľmi dobré a usmievavé dieťaťko.

Tehotenstvo prebiehalo v poriadku, no neustále som mala pochybnosti o mojom
zdravotnom stave a stave dieťatka.
Moje strachy vyústili až do takého stavu, že som musela vyhľadať pomoc
odborníkov - psychológ, psychiater.
Nakoniec však všetko dobre dopadlo a dieťaťko sa narodilo zdravé a aj ja som
sa už zmierila s tým čo bolo.

Dnes žijem len dcérkou a manželom, naplnila môj život štastím a lásku o akej
sa mi len snívalo.
Dala môjmu životu zmysel.

Neriešim či je to tá dušička o ktorú sme pred troma rokmi

tak smutne prišli článek ZDE Žijem zo dňa na deň a nemyslím na to čo bude zajtra, ale to čo je dnes.
Som ti veľmi vďačná že si mi vtedy pomohla a neustále mi dodávala nádej, že
raz budem maminkou. : ))
Spomínam si na to, že si mi písala odkaz od anjelikov
 "preto sa ti znovu narodí, budete mať krásny vzťah, budeš sa od nej mnohému
učit."

Byť maminku je nádherné ... konečne som šťastná Kytička.

Za všetko ti ďakujem.

S pozdravom.

Janka

Milá Janinko,

přeji Ti krásný večer. Udělala jsi mi opravdu nesmírně velkou radost.

Tak už jsi maminka. Už máš u sebe zpět svého nádherného andílka. Janinko, tak silný a hřejivý pocit to je, že se mohu dívat

na Tvou krásnou Andrejku, že tady pláču dojetím z Tvého štěstí.

Vidím to před sebou,  jako by to bylo dnes.  To odpoledne, před dvěma lety, kdy jsem byla v Chorvatsku, tak moc unavená a

alespoň na chvíli jsem zavřela oči.. Byl velmi zvláštní ten stav. Ani spánek, ani sen. A ani bdělý stav.

Viděla jsem okno a tím oknem

se na mne dívala holčička. Malá asi pětiletá, hnědovlasá, s tak velkýma a hodně smutnýma očima.

Dívala se na mne tak vážně a hluboce. Řekla mi: " Pověz mojí mamince ať už nepláče".  Pověz jí, že se to muselo tak stát, a že mne to

vůbec nebolelo. Řekni jí, ať nepláče, ať za ní mohu znovu přijít.". Pak ta holčička zmizela. Nic víc, jsem neslyšela.

Ještě ten večer, jsem Ti předala její vzkaz.

I Tebe mám ve vzpomínkách před sebou . Byla jsi tolik bolavá, uplakaná a zničená. Přesto velmi krásná a okouzlující mladá žena. Tvá duše však byla roztrhaná na kusy bolestí. Ta bolest tě ničila kus po kuse. Pak přišel ten email, se vzpomínkou na Tvou nenarozenou holčičku. Ty kroky zpět a velký, obrovský smutek. A pak můj rozhořčený email. I já jsem cítila, jako bych Ti musela dát takovou duchovní facku. Víš, jako když někdo omdlí nevnímá a ty ho propleskneš, aby se znova nadechl. Pak jsme si to vysvětlily, a ty jsi to všechno pochopila. Vím, že jsem Ti ten den, napsala toto:

3.11. 2008 /citace emailu/

Jani, nedávno,  mi psala jedna dívka, že se rozešla z nejmilovanějším mužem.
Její lítost byla tak velká, že toužila zemřít. Objednala se k lékaři na operaci.
Chtěla jít na sterilizaci. Chtěla zahodit možnost mít děti. Věnovala jsem jí dva večery, kdy jsme si psaly. Byla neoblomná. Chtěla to udělat.
Byla rozhodnutá. Věděla jsem,že je to obrovská chyba. Chystala se k ní totiž dušička.Věděla jsem,že si tímto zničí život.
Jani, já jsem k ní byla doslova hnusná. Musela se na mne asi zlobit za to, co jsem jí napsala. Možná mne v tu  chvíli i nenáviděla. Protože jsem nechápala její bolest a nelitovala jsem jí tak, jak by chtěla.
Pak mi náhle za dva dny napsala, že tu operaci zrušila.

Před pár týdny, se stalo to, co jsem jí tenkrát psala, ten muž se k ní vrátil. Byl to takový sympatický Ital.
Ted v sobotu za mnou  přijeli. Nerozuměla jsem mu ani slovo, ale pořád mi mačkal ruku.
A ta dívka byla tááák štastná. koupili si byt a plánují miminko.
Musela jsem jí objímat a pořád jsem jí hladila a zkrátka ...byla jsem dojatá.¨Z jejího štěstí.......

Jani, já chci totéž prožít s Tebou. A prožiju!!!!!!
Měj se.....
Kytička

Tak to bylo. ……..

A dnes 10.11. 2010 ve 23h.10 minut, se mi to povedlo Janinko, prožila jsem s Tebou dojetí a přenáááádhernýýý pocit hřejivého štěstí. Ten záblesk radostného pocitu z  člověka, který překonal velkou bolest a ušel obrovský kus cesty v duchovním vývoji. Tu nepopsatelnou radost duší, které se setkaly po dlouhém a náročném putování životem.

Tvoje Andrejka je Janičko nádherná.  A  vím, že pro Ty, kdo jí milují, je to ta nejúžasnější holčička na celém světě. Jsou to přesně Ty oči, které jsem viděla, jen už nejsou smutné. Jsou veselé. Protože už je se svou maminkou. A její maminka, už nepláče……..

Přeji Ti jen štěstí,  lásku a další velké zázraky úžasného vesmíru. Děkuji všem andělům za pomoc.

Děkuji Ti pane, za tyto chvíle….

S láskou Kytička