PODZIMNÍ PŘÍBĚH A DALŠÍ MIMINKO

Ten den sice začal mlhavě, ale už během dopoledne se sluníčko prodralo z našedlého oparu a neskutečně krásně se odráželo ve zlátnoucím listí. Zastavila jsem tak trochu nečekaně za dlouhou řadou aut u semaforu, který stál na rozkopané silnici a tušila, že mi tento čas, s kterým jsem nepočítala, bude tak trochu chybět. Dnes mám objednanou klientku, která mi jen tak krátce do telefonu popsala problém, který řeší v dnešní době až příliš mnoho mladých žen. Tím problémem je miminko, které nepřichází. Rychle jsem zaparkovala a hodila lístek na parkování do auta. Proběhla jsem uličku a odemkla mojí pracovnu. Než jsem postavila na kávu, Kristýnka už čekala za dveřmi. Byla to taková ta jemná a křehká bytost, tichá a nenápadná, s hlubokýma očima, možná trochu plachým výrazem ve tváři.

Povídali jsme si nejdříve o běžných věcech a pak přišly na řadu otázky, které se úzce dotýkaly jejího osobního i intimního života. Kristýnce je 34 let, se snaží s manželem o miminko již pátý rok. Má za sebou tři asistované oplodnění a zatím stále jedno velké NIC. Přestože se velmi snaží, což dokazuje nejen různým cvičením, například cviky Ludmily Mojžíšové a také hormonální jógy a jiných účinných cviků na podporu otěhotnění. Miminku se zkrátka přijít nechce. Rozložila jsem karty na stůl a viděla jsem karmický kříž, obklopený velmi silně negativními kartami. Zadívala jsem se pečlivě na tuto jemnou ženu a upřela svůj pohled do jejich očí. Copak se událo v jejím minulém životě tak zlého, že si přinesla toto karmické zatížení a neschopnost uvěřit, že bude dobrá matka?

Načetla jsem, že v  hloubce svého podvědomí být matkou vůbec nechtěla. Toto přesvědčení bylo natolik silné, že její tělo vytvořilo pečlivým mechanismem zábranu početí a marná byla i asistovaná reprodukce. Má duše se na krátký okamžik vzdálila ve svém napojení na vyšší světy, kde je ukotvena každá myšlenka, každý pohyb i záchvěv a emoce  a já jsem mohla pozorovat nevšední obraz, který se mi rozprostíral před očima.

Nahlédnutí do minulých životů a propojení okamžiku času, je jako když rozhrnete závěsy a pohlédnete z okna,v tu chvíli totiž vidíte, to, co byste přes závěs nikdy neviděli. Uviděla jsem menší, starý dům a v něm ženu, která právě chystala jídlo. Byla velmi nervózní a něco si neustále říkala, více méně pro sebe. Najednou se velmi ostře obořila na malého chlapečka, který se batolil kolem jejich nohou. Chlapeček se rozplakal a ona se na něho velmi hlasitě rozkřičela. Chlapeček plakal, třásl se a zcela jistě nechápal,co se kolem něj odehrává. Nadávky a křik, bití a výlevy hněvu, někdy až týrání a ubližování.  Ostatní děti tak trochu zaraženě sledovaly děj a snažili se raději jít z cesty matce, která nezvládala péči o pět dětí a vyčítala jim svůj pokažený život s jejich otcem, který se o rodinu příliš nestaral.  Děti hodně trpěly, a maminku poslouchaly s vyděšeným výrazem v očích. Nic jiného neznaly. Uhýbaly před nečekanými ranami a snažily se pomáhat tam, kde bylo třeba. Ze všech svých sil se snažily zavděčit matce, která ať se dělo cokoliv, vlídné slovo, nebo pohlazení pro ně stejně nenašla. Děj pokračoval a já viděla, že došlo i k tragedii, na jejíž konci leželo bezvládné tělíčko malého chlapečka. Byl to tak ponurý a smutný děj, který mi vehnal do očí slzy.

Vrátila jsem se pohledem zpět do reality a znovu si prohlédla Kristýnku. „Kristýnko, Ten minulý život, který jsem načetla,  se ti moc nepovedl.“ „Nebyla jsi dobrá matka a o své děti jsi nepečovala tak, jak jsi pečovat měla. „Velmi trpěly.“  „Nedívím se, že tvoje tělo, jehož podvědomí řídí všechny pochody, zablokovalo tvou možnost mateřství. „Ty se zkrátka bojíš, že nebudeš dobrá matka.“ „A nedaří se  to samozřejmě, ani asistovanou reprodukcí.“ Dívala se na mne najednou tak provinile a  se sklopenou hlavou, jako bych jí právě přistihla při něčem, za co se velmi stydí. V jejich očích se leskly slzy. Velmi se ovládala, byla to inteligentní žena, s vysokoškolským vzděláním, pedagogického směru. Své emoce uměla  přísně držet pod kontrolou.„ A co s tím můžu udělat?“ „To opravdu nebudu mít nikdy děti?“  Jen jsem si povzdechla a znovu rozložila  karty a prosila vesmír o odpověď. „Je zde šance, ale jen pokud začneš na čištění své karmické zátěže velmi intenzivně pracovat. „ „V její tváři se objevila jiskra naděje, která vyvolala vlnu nadšení.“ „Opravdu?“ „Děkuji!“ „Děkuji!“ „Udělám všechno, co mi řeknete, jen když mám nějakou šanci“  Začala jsem plánovat léčbu, a zcela mechanicky diktovat afirmace a rady, které mohou velmi významně ovlivnit úspěch početí. Zavřela jsem oči, a předávala slova, která jsem slyšela od andělů a která mohla změnit její život. Když odcházela, zdálo se mi, že má růžové tváře a silné odhodlání udělat pro své dítě vše, co je v jejich silách.

Znovu jsme se setkaly za čtyři týdny. Tentokrát jsem už čekala ve své pracovně, připravená na další výklad a odblokování. Tentokrát rázně zaklepala a vešla s úsměvem. „Kytičko, víte, co se mi stalo?“ „Já jsem těhotná!!“ „Normálně jsem si udělala test a byl pozitivní. „Šla jsem k lékaři a on mé těhotenství potvrdil.“ „je to v úplném začátku, asi třetí týden, ale je to těhotenství.“  Její nadšení vyvolávalo v její auře výbuchy růžové, žluté a sytě červené barvy. Musela jsem si nejdříve srovnat myšlenky. Nejrychlejí se těhotenství podařilo mamince, která se u mne léčila za dva měsíce. Toto je opravdu nečekná rychlost. Neskrývala jsem své překvapení. „Tak to ti moc přeji, to je tedy fofr, který jsem tedy po pravdě ani náhodou nečekala.“  

Povídaly jsme si o dalším postupu. Byla jsem také nadšená a moje budoucí maminka Kristýnka si pečlivě zapisovala co má vyřadit s jídelníčku, na co si má dát pozor, co dělat, co nedělat, na co vůbec nemyslet a co naopak do podvědomí a svých myšlenek záměrně ukládat. Vše má totiž velký význam. Také jak komunikovat s budoucím miminkem, které se v této chvíli začíná rozvíjet jako růžové okvětní plátky vzácné růže, ukryté v pupenu.

Když odcházela, držela jsem jí ve svém objetí poněkud déle, než je obvyklé. Neubránila jsem se větě: „ Holčičko moje, mám velkou radost, drž se a užívej si toto období, všechno dobře dopadne.“ „Za měsíc, se uvidíme, dám ti další pokyny, kdyby cokoliv, hned mi volej.“ Seděla jsem ještě chvíli osamoceně u stolu a myslela na všechny moje maminky a miminka. Toto je důkaz jak se velmi osvědčila kombinace psychických odbloků, čištění minulosti a cvičení Ludmily Mojžíšové. Měla jsem dnes ale krásný den, a i v mém srdci zůstal nádech radosti a štěstí. Děkuji za tyto krásné zprávy a s vděčností dál povedu duše mě svěřené po cestě, kterou mi úžasné bytosti dokonalosti a lásky ukazují a která vede k pochopení a šťastnějšímu životu.

S láskou a vděčností Jana Kytička

                                                                                                        ilustrační foto