Jdi na obsah Jdi na menu
 


PO DĚŤÁTKU MI ZBYLO JEN PRÁZDNÉ MÍSTO

1. 8. 2007

ObrazekDobrý den,
bojím se, že komukoli jinému by se zdál můj problém malicherný, je přece spousta maminek, které přišly o "doopravdické" děti.... Odhodlala jsem se napsat Vám, už nevím, co mám dělat...
Před třemi měsíci, mě hospitalizovali v nemocnici. Nejdřív mi tvrdili, že je to možná další miminko (tehdy bylo měmu prvnímu synkovi 5 měsíců), jestli si ho chci nechat. Hned jsem řekla, že ano. Nechali si mě tam. Pak, že to jsou jen zbytky po porodu, tak jsem musela na operaci. Za další tři dny mi určili mimoděložní těhotenství, než jsem se z toho šoku stihla vzpamatovat, už mě vezli na operační sál. Cítila jsem se hrozně. Byl to šok, vždyť ve mně začalo vyrůstat malé miminko, i když na špatném místě.
Když jsem se probrala z narkózy, nebylo to lepší. I když na mě doma čekal mů malý brouček, pořád ve mně bylo prázdné místo. Cítila jsem, že takhle to nemělo být, měla jsem se s tím drobečkem aspoň rozloučit, dát mu jméno. Pokřtít ho... I když nejsem křesťanka, myslím, že by to bylo správné. Ale já neudělala nic, nic z toho. Místo toho jsem tu cennou půlhodinu před zákrokem probrečela na předoperačními papíry. A ni teď, po třech měsících to není lepší. Pořád je tam to prázdné místo. Když tyhle řádky píšu, tečou mi slzy.
Pořád si říkám, proč já? Ptám se, jak je možné, že tomuhle drobečkovi nebyl dopřán normální život jako jiným děťátkům? Vždyť bychom se o něj dokázali postarat. Ptám se, kde byla chyba. Ve mně? Proč moje tělo další miminko nechtělo?
Nevím, jak mám odstranit ten pocit prázdna, který ve mně je. Cítím, že mě tohle odděluje od mého zdravého synka a nevím, co s tím mám dělat.
Byla bych vám vděčná za jakoukoli, byť i malou pomoc.

Moc děkuji J.

 Milá J.
Máš úplnou pravdu.Někdo by mohl tvůj problém považovat za malichernost, zvláště, když máš doma tak maličké děťátko. Některé ženy by si s úlevou dokonce oddychly, neboť zvládat dvě děti v tak malém časovém rozestupu je velmi náročné. Tebe to ale pořád bolí.
A ta bolest Ti  ubližuje.Když nás něco moc bolí, blokujeme tím ostatní emoce.
Ty se potřebuješ radovat z děťátka, které všechny tvé emoce cítí. Takto malé děti mají velmi vyvinutý intuitivní smysl pro emoce a nadpřirozeno.
Musíme tedy najít odpověď. Někdy jsou příčiny v karmickém zatížení. Ale to není Tvůj případ. U tebe problém v tomto směru nevidím. Děťátko se k tobě velmi těšilo, jeho nesmírná touha narodit se, ale bohužel nestačila. Tvé tělo nebylo připraveno na takovou zátěž. Byla jsi ještě příliš křehká a pokud by to nebylo mimoděložní těhotenství, stejně by jsi o dítě přišla. Bylo by to ještě víc bolestné. I tak to hodně bolelo. Ale vidím, že se k tobě to dítě chce vrátit. Jen si musíš dát nějakou
dobu odpočinek. Bolí to proto, že duše, která se ti měla narodit, je ti hodně blízká. Milovali jste se
a žili spolu už jeden život. Není to první setkání a není ani náhodné.
Věř,že se děťátko na tebe taky velmi těšilo.
Je třeba se dát psychicky do rovnováhy a taky posílit organismus, který je teď hodně vyčerpaný. Cítím tvou únavu a taky cítím, tvojí touhu držet to druhé dítě v náručí.
Dej mu šanci. Tím, že se přestaneš trápit a budeš se věnovat synovi,.
Změní se tvé vibrace, a budeš se cítit lépe. Ponoř se do lásky, která nemá hranice a je věčná.
To je láska matky k dítěti. Syn,potřebuje cítit tvou lásku.
Věř, že mi jednou napíšeš, jak se mi to často stává. Větu, která mi vhání pokaždé slzy do očí.
"Kytičko, měla jsi pravdu,jsem těhotná. "

Přesně to, mi napíšeš a já ti pošlu světýlko od andělů, protože i andělé se dovedou radovat. Popros ochránce o pomoc. Požádej, ať ti pomohou vyléčit tvůj smutek a považuj to tímto za vyřešenou záležitost.
Netrap se ničím, co nešlo udělat. Zaměř se na to, co udělat lze, aby jste byli zase spolu.
Dvě duše, které se musí potkat, aby prožily neuvěřitelný paprsek štěstí.
Pokud smutek bude i nadále přetrvávat, ozvi se mi

Hodně dnů prozářených andělským světlem, přeje

 Kytička