Mila Kyticko,
preji Vam krasny den a omlouvam se, ale nevim, jestli mohu svuj dotaz napsat pres email. Delam to poprve.Procitam Vase krasne stranky a jiz dlouho se odhodlavam napsat a sverit se i ja s tim co me tizi. I ja patrim k tem maminkam, ktere prisly o sve dite. Moje dcerka Michalka prohrala svuj boj s tezkou nemoci v lednu 2006. Ani nestacila odmaturovat, bylo ji 19 let. Boli to dodnes. Porad me trapi pocit, ze jsem neco udelala spatne, ze je to moje chyba, ze jsem ji nebyla dobrou matkou. Precetla jsem spoustu knih o andilcich, to mi hodne pomaha. Ale stale se mi jaksi nedari. Stale k Michalce mluvim, chtela bych vedet, ze se ma dobre a je stastna, ale dosud
jsem nezazila nejaky naznak toho, ze by me slysela. Zadne neobvykle zazitky jak popisuji ostatni. Myslis, Kyticko, ze me moje Misa slysi, nebo se na me zlobi? Co delam spatne? Dekuji za to, ze Vas mame. Chapu, ze toho mate nad hlavu a pochopim kdyz mi neodpovite, ale uz ted se mi trosku ulevilo, protoze nemam nikoho s kym bych o tom mohla mluvit.
S diky
Liliána

 
Milá Liliano,
to,že žádné neobvyklé zážitky po odchodu tak blízkého člověka neprožíváš,určitě neznamená, že Tě tvoje dcera neslyší a nevnímá. Někdy se stává, že duše musí dost rychle projít další přípravou na příští život a má jiné úkoly,které ji zavazují. Jindy je duše upjatá k místu,které se jí stalo natolik blízkým,že se nedokáže od tohoto místa odpoutat a pak jsou projevy této duše silnější a intenzivnější Pokud je klid a nic tak zvláštního se neděje,je to vlastně známka toho, že všechno je v pořádku. Tím,že Tvá dcera odešla, jakoby pootevřela dveře k dalším událostem, ve tvém životě. Mám Ti napsat, že Tě přesto vnímá a slyší. Nemáš se trápit Tím, co se Ti nepovedlo. Nemáš litovat času, který jsi jí nestačila věnovat, ale až teď cítíš, že jsi jí ten čas měla  dát.
Tvá dcera se cítila často opuštěná a někdy ti i slovně určité věci vyčítala. Odpusť jí všechny věty,které někdy byly příliš tvrdé. Nyní si plně uvědomuje, jak příliš nám ubližují zlá slova. Nic nelze vrátit, nic nelze už napravovat. Děj osudu se posunul do jiných nových rozměrů. V této fázi už lze jen odpustit a posílat lásku. . Mám Ti ještě napsat,že byla připravena odejít. Stačila si srovnat myšlenky, i když nakonec to šlo všechno rychleji,než očekávala. I ona si myslela,že bude ještě víc času.  Liliano, snaž se hlavně Ty najít svůj klid. Své vnitřní vyrovnání získáš,když lásku, která  i po tak velké bolesti vyvěrá z Tvého srdce, nebudeš zadržovat, ale budeš jí dávat dál. Ano. Rozdávat jí těm, kteří jsou Ti nejblíž. Nemáš spěchat, přijde vhodnější okamžik a Ty pochopíš, proč jsi právě tuto bolest musela prožít.
S láskou Kytička

  Mila Kyticko,
prave jsem si precetla Tvuj email a nemuzu zadrzet slzy. Moc dekuji za Tvou odpoved. Prave kdyz jsi mi psala odpoved, byla
jsem na hrbitove a Michalce o Tobe vypravela. Tva odpoved byla az moc pravdiva. Vlastne az Misa onemocnela, jsme k sobe
nasly cestu, ale to uz bylo pozde. Nikdy driv by me ani ve snu nenapadlo, ze se nam neco takoveho muze prihodit. Moc me mrzi,
ze se Misa citila osamocena, nikdy nedala na sobe nic znat. Byla takova vesela holka, spoustu kamaradu, s nicim si nelamala
hlavu. I svou nemoc snasela statecneji nez ja. Nevim, co myslis tim, ze prijde cas a ja pochopim proc to tak muselo byt, to asi nepochopim nikdy. A s tema zmenami v zivote jsi take mela pravdu, cele ty dva roky prozivame s manzelem krizi, po zdravotni
strance se necitim taky nejlip, porad jen brecim a citim se v koncich. Mozna to vsechno byl i duvod, ze jsem se Ti odvazila
napsat, nikdy jsem nic podobneho neudelala, myslela jsem, ze vse zvladnu sama.
Pochopila jsem, ze jsi mela tu moznost a Michalku jsi slysela, ale jestli je konecne stastna Ti nerekla? Pres slzy ani nevidim
co pisi.
Dekuji, dekuji, dekuji! Z celeho srdce.
Preji krasny den
Liliana

Liliano
musím reagovat na tvůj email.
Právě jsem se učila novou písničku a byla hluboce zabraná do hudby.
V tom jsem ucítila pohlazení na levé noze. Cítila jsem velmi lehký,ale zcela jasný dotek. Vše se opakovalo ještě jednou. Můj pohled sklouzl na počítač, musela jsem se tam podívat. Vypnula jsem své klávesy a zapnula počítač. A v té chvíli mi byl doručen Tvůj email. Když toto píšu, cítím lehký vánek kolem obličeje. Cítím velmi pozitivní energii. To je projev duše, která miluje.
"Napiš ji,že ji mám stále ráda." Nelze vyjádřit slovy co cítím.
To je jediné, co mi sdělila. A já vím,zcela jistě, že tím pohlazením,
se chtěla ujistit, že ti to napíši. A vím také,že je mi za to vděčná.

S láskou Kytička