26.9. 2007, 12:39
Milá Kytičko,
Už tvoje oslovení mi dává naději, že mi dokážeš poradit a
snad pomoci.
S oblibou pročítám Tvé stránky, kde odpovídáš na dotazy, bezradných lidiček. I já bych Tě chtěla poprosit o pomoc, před časem jsem zjistila, manželovu nevěru, ta skutečnost mě strašně moc ranila, dodnes se moc a moc trápím.
Manžel vztah ukončil a chce být se mnou, hodně přemýšlím, jak dál, chci s ním taky zůstat. Představa, že bych v 50 letech, kdy už děti odešly,
zůstala sama,mě děsí.

Nevím, jestli je mé rozhodnutí správné, proto Tě prosím o radu i pomoc.
Můžeš se prosím zeptat ochránců jak vidí vidí moji situaci. Jestli se mi podaří zapomenout a odpustit a vztahy v manželství se urovnají.

Moc bych Tě prosila, milá Kytičko i o radu, jestli Ti bude sděleno, jak mám postupovat, abych se tak netrápila.
Děkuji Ti moc, za sebe i za úžasné stránky.

Borovička

29.9.2007 18:44
Milá Borovičko,
Tvůj manžel udělal chybu. Velkou chybu. Ale kdo z nás někdy neudělal chybu.
Zlatíčko, nemáš představu, kolik žen, je opuštěných...dostávám tolik dopisů.Není to fér. Muž si najde mladší milenku. Zatím co žena vypiplala děti, obětovala mu svůj život a on jí pak odloží jako oprýskaný kus nábytku. Vymění jí za novější model. Neokoukaný a víc nablýskaný.

Tolik to bolí. Zůstane bolest a samota. Pocit ublížení, křivdy a nespravedlnosti. Na duši jsou jizvy. Blokují se emoce. Noc se stane návratem vzpomínek. Nelze usnout, bez lásky. Nepotřebná. Odkopnutá. Tak přesně se žena cítí.

Tím se nastartují zdravotní problémy. A taky se zcela nabourají přirozené mechanismy naší psychické rovnováhy. V tom lepším případě se muž po nějaké době od milenky vrátí.
V tom horším případě, po něm zůstane bolest a prázdné místo.
Z tvého mejlu, milá Borovičko, cítím, že tvůj manžel to pochopil.
Vrátil se k tobě. Tys ho přijala. Jen se ptáš, jestli je to správné.
Samozřejmě je správné odpustit. Otázka je, jak smazat tu bolest a nedůvěru, kterou jeho nevěra způsobila.
On tě zradil. Podvedl. Obelhal. A ty máš otevřít náruč a znovu se s důvěrou dívat do jeho očí
Stále máš před očima tu ženu,které se dotýkal. Stále se zlobíš. Je to pro tebe příliš  těžká zkouška.
Ale pokud neobstojíš, zůstaneš sama. Podívejme se na něho duchovníma očima. Společně. Jako dvě kamarádky.
Zkusme se povznést nad své pocity a emoce. Co vidíš? Já vidím stárnoucího muže. Takoví si chtějí mnohé dokázat. Muži přemýšlí jinak než ženy. Dejme tomu, že má mnohem méně času na této zemi, než máš ty.

To také vidím. Měj s ním soucit. Přijmi ho do své náruče. Znáš příběh ztraceného syna, který opět nalezl místo uprostřed své rodiny? I ty to chceš, cítím to z tvých myšlenek. Vnitřně jsi ho už přijala. Ptáš se jestli to dokážeš.
Jsi žena, která tak snadno nedokáže zapomenout. Ale věřím, že když budeš opravdu chtít, dokážeš to. Pros anděly o vyléčení své zraněné duše.

Přeji ti otevřené srdce a dny plné lásky a něhy.

Kytička

 30.9. 2007, 17:52
moc a moc Ti děkuji za odpověď a za pomoc, protože z Tvých slov pomoc cítím.
Částečně jsem pochopila, kterým směrem se mám vydat. Píši ČÁSTEČNĚ, protože vím, že sama bez něčí pomoci, budu pořád na místě. Zároveň bych Ti chtěla poděkovat za nabídnutou pomoc a s největšími díky, ji ráda přijímám a budu moc ráda, když si pro mě ve Tvé časové tísni, najdeš chvilku a přistoupím na Tvé podmínky.
Vím, že něčí pomoc potřebuji a stále ji hledám, bohužel jsem ji nenašla ani u
lékařů, navštívila jsem psychologa i psychiatra, ale ani oni mi nedokázali pomoci, z jejich slov jsem pochopila, že si své musím odžít. Jenomže, já mám pocit, že mám svázné nohy a nedokážu se hnout z místa.
I přes to, že Tě žádám o pomoc, je-li to možné, prosím ještě o jednu odpověď,
jaký vztah má ke mě můj manžel, tvrdí, že se mnou chce být, že ho strašně mrzí
co udělal, že už mi nikdy nechce ublížit, můžeš se prosím podívat s ochránci, co
ke mě cítí a co mě s ním čeká?

Borovička