Milá Kytičko,
ráda bych Ti napsala jeden příběh, který zní velmi neuvěřitelně, ale stal se mi . Dne 20.10.2008 mi zemřela moje krásná , hodná a všemi milovaná prvorozenná dcera Milena-Milča, Milčáček. Přiznám se, že mi stále velmi chybí a nikdy se s jejím odchodem nesmířím..

...V úterý večer jsme přijeli z Benátek nad Jizerou od rodičů. Terezka (mladší 10letá dcera) hned zjistila, že se našemu novému morčátku- Lucince, kterou dostala k narozeninám, narodila 2 malá morčátka. Odtranili jsme z výběhu Čiperku (druhá velká morčecí slečna, které jsme Lucinku tenkrát kupovali jako společnici, aby jí nebylo smutno- jedno morčátko nám umřelo asi 14 dní po Milče a spojovala se s jeho odchodem i moje první zkušenost z tajemného setkání s Milčou), protože po nich i dupala.

Vlastně jsme první morčátko viděli hned a druhé až po pár vteřinách, protože leželo na boku a bylo patrné, že mu není moc dobře. Mělo jakousi motorickou poruchu-neudrželo se na nožičkách a padalo k jedné straně, možná že i bylo zesláblé, neboť ho maminka určitě nemohla nakrmit, když k ní ani nedoběhlo...No a teď jsme řešili, co s ním, protože na morčátka se nemá první dny sahat, aby je maminka neodvrhla. Podle knížky jsme se dočetli, že plně je krmí jen první týden. Pak přijímají i další potravu jako rodiče, ale jsou kojeny až do 3 týdnů.Takže jsme váhali, co dělat.

Nakonec jsem se i přes Pavlovo varování rozhodla dělat náhradní morčecí maminku. Spočívalo to v tom, že jsem morčátko nejprve hřála v dlaních. I když se rodí chlupatá, bylo patrné, jak je spokojené a dokonce mi v tom domečku z prstů i usínalo. Samozžejmě jsem ho i pravidelně krnila z injekční stříkačky ohřátým mlíčkem-po hodině až dvou, v noci pak jsem plánovala dvouhodinovky. Na noc jsem mu pak vyrobila z misky a ručníčků pelíšek, aby bylo blízko mě a přesto v teple a já mu ve spánku neublížila. No a pak se to stalo. Mezi druhou a třetí hodinou ranní najednou přestalo tolik padat na jednu stranu a začalo lézt po nožičkách, dokonce pak i běželo... Když se na mě dívalo z misky, evidentně přemýšlelo, jak se dostat přes okraj. Rozhodla jsem se, že ho zkusím vrátit k mámě a sourozenci. Měla jsem nařízeného budíka na 5:45h pro případ, že by se pokus nezdařil a já musela pokračovat v krmení. Přiznám se, že jsem byla připravená, vstávat k němu celé 3týdny a brát si ho i do práce, jen abych ho zachránila. ..

No a když v 5:45h zazvonil budík, zamáčkla jsem ho.Chvíli mi trvalo, než jsem se probrala a no a právě v tom polospánku, kdy se mi opravdu nechtělo v první chvíli ani vstát, se mi přihodilo cosi zvláštního. Jako by ke mě kdosi mluvil a říkal mi, že za to, že jsem zachránila jednu dušičku, že si můžu vybrat dušičku, která se mi vrátí zpátky. Já jsem samozřejmě volila svoji Milenku a bylo mi řečeno, že se vrátí...

Morčátko skutečně žije, jeho maminka ho přijala a jeho sourezenec se k němu také chová moc hezky. Chodím se na to mé \\\"miminko\\\" dívat a přiznám se, že se dmu hrdostí a mám velkou radost, že se mi to povedlo. Víš, připadá mi to jako malý zázrak. Je pravda, že má opravdu nějakou motorickou poruchu a občas ještě spadne na jednu stranu, ale už se samo zvedne a běží dál. Ale ten hlas-co to mohlo být? Měla být ta příhoda pro mě zkouškou?Vypadá to skoro pohádkově. Moc děkuji za odpověď a do nového roku přeji nejen Tobě, ale všem lidičkám hodně zdravíčka, štěstíčka a sluníčka do dušičky

 Milena

Drahá Mileno,
Co je vlastně pohádka a co skutečně prožitý příběh?
Jemnohmotný svět nám dává nejrůznější signály,dává nám důkazy o své existenci,
Často funguje jako nápověda a ukazatel směru.
Tato situace ti měla ukázat stav Tvé duše. Míru lásky, která je v Tobě.
Ztratila jsi to nejcenější, co matka může ztratit. Své milované dítě. Po tak velké ráně se mnohokrát i silné ženy hroutí a ztrácejí tou krutou bolestí veškerou sílu k dalšímu životu.

Ty dokážeš bdít a místo posilujícího spánku pečovat o tak malého a v úvozovkách bezvýznamného tvora, jako je malinké morčátko, které bylo mrtvé a najednou znovu žilo? Jak symbolické v případě, že Ti nedávno zemřela Tvá dcera.

Jakoby Ti někdo velmi mocný a laskavý řekl: „Pohleď, na tohoto nepatrného tvora.“ Vrátil se do života, aby Tě potěšil, a občerstvil nadějí,aby posílil Tvou těžce zkoušenou duši.“

„Už nepochybuj o znovuzrození .“ Když je v lidské neumírající duši láska, dějí se zázraky. Pak ani smrt nemá hranice. Láska překoná všechny hranice. Pokud v sobě cítíš tu velkou lásku, která dokáže vracet život, ještě dnes zavolej svou dceru zpět. Popros toho, který řídí naše osudy o její duši, která splyne s Tvým tělem. Dostala jsi jasné znamení, že smíš vyslovit tuto neobyčejně troufalou prosbu. Věř, i tyto stránky jsou tichým svědkem, že mnohokráte už byla vyslyšena.

S láskou Kytička