Milá Kytičko,
Se zájmem sleduji Tvé stránky a staly se téměř součástí mého každodenního ranního rituálu.

Některé příběhy jsou moc smutné a člověk si teprve uvědomí hodnotu svého vlastního života a cenu života svých blízkých. Kytičko, já se přiznám, že jsem trochu zmatená z informací, které ke mně přicházejí. Přibližně před půlrokem jsem navštívila kartářku. Nevím, co mně to napadlo, ale víš, je to taková módní vlna a tak jsem podlehla pokušení. Paní kartářka, která byla velmi sympatická mi sdělila, že mně čeká velká změna v mém životě. Tuto změnu, ale má předcházet těžká dopravní nehoda. Nic víc, mi k tomu neřekla, jen že to bude velmi vážné a že časový horizont události je zhruba za rok a půl  Dál to byly jen ty běžné informace, kdy se mi zlepší finanční stránka a tak.

Když jsem od té kartářky odcházela, napadla mně myšlenka, že můj život je možná vážně ohrožen.
Kytičko, já vím, že co se má stát, to se stane,ale přesto. Ta nejistota v mé hlavě neustále hlodá. Říkám si, co se mi asi stane? A kdo se mi postará o děti? Co když nehodu nepřežiji a nebo skončím na invalidním vozíku? Kytičko, jak se smířit s takovou zlou předpovědí?
Jde s tím něco udělat? Je to opravdu nezvratné? Já se opravdu bojím. Odpovíš mi?

Děkuji za odpověď

Anna

Milá Aničko,
To je ale hodně zvláštní paní kartářka, když ti sdělila takovou předpověď a nepodala žádné bližší vysvětlení. Jsem si jistá,že s těmito informacemi by se mělo zacházet velice opatrně.
Víme přece, že mýlit se je lidské a kartářka není Bůh ani anděl, takže to nemusí být vůbec pravdivá informace. Jsou výborné kartářky, které z karet dokáží vyčíst opravdu hodně přesně budoucnost i minulost. Na druhé straně je spousta těch, které se takzvaně „trefí“ opravdu jen málokdy.
Dokážu si představit, jak těžké musí být myšlenky člověka, který odchází od výkladu budoucnosti s informací o smrti své, nebo svých blízkých. Tohle by se nemělo sdělovat. Jsou věci, které mají zůstat skryty pod závojem nevědomosti. A dobrá kartářka tohle nesděluje.

Naše vědomí si nedokáže s takto negativní  informací poradit a vyvolává v naší psychice pocit beznaděje. Člověk potřebuje mít vždycky naději. I při té nejtěžší nemoci, i při tom největším trápení nás drží při životě naděje.
Síla našeho podvědomí je opravdu silná a vytrvalá. Můžeme si pak stokrát říct, že tomu nevěříme.
Stejně se nám tyto  myšlenky budou vracet. Naše dny ztratí svůj klid, naše noci budou bezesné, když budeme přemýšlet a spekulovat o tom, jak se „TO“ asi stane.

Když toužíme vidět svou budoucnost, vždy podstupujeme určité riziko, že uvidíme pravdu, která může být pro nás krutá. To proto máme dvě paměti, aby určité informace byly pečlivě uschovány. Abychom je pouze tušili a podle toho jednali. Milá Anno, vždycky mně překvapí, když mi nějaká žena napíše, že jí  kartářka sdělila,že přijde o partnera a ona se s tím teď nedokáže vyrovnat a její život ztratil smysl. Kdyby tuto informaci neměla, mohla si ušetřit několik let smutku,strachu a beznaděje.
Jaký to všechno potom má smysl? Měli bychom se ptát pouze na věci, které dokážeme ovlivnit.
Ale ze všeho nejvíc,bychom se měli snažit otevřít svou vlastní intuici, abychom si dokázali sami odpovědět.

Anno, rada pro Tebe je těžká. Podstoupila jsi riziko a teď pochopitelně neseš následky. Strach je sebezničující emoce. Nemůžeš dělat nic víc, než prosit anděly, aby ti vnesli do tvé duše klid.

Já vím,že dobře víš, že to, co se má stát se stejně stane. Ale pořád je tu možnost, že kartářka neviděla tvůj osud a jednoduše se spletla. Pokud tě to jen trochu uklidní, bylo mi už předpovězeno různými lidmi, (aniž bych se jich vůbec ptala ) tolik věcí, které se nesplnily, že bych tomu nepřikládala příliš velkou váhu.

Věřím tomu, že za pár let nad touto předpovědí budeš nevěřícně kroutit hlavou a tvůj život se i bez nehody začne ubírat jiným, bezpečnějším směrem.

S láskou Kytička