Mila Kytičko.
Chodím na různé stránky a ráda si čtu osudy lidí i následné rady.
Mnohdy mi pomohly v mém hledání odpovědí, ale píši Ti z jiného důvodu.
Dočetla jsem se, ze duše dětí, ktere přišly na svět umělým oplodněnim, jsou duše černé, temné, z druhé strany, takové, které tady nemají být, nemaji zde co dělat.
Když jsem toto četla, byla jsem uprimně zděšena a velmi jsem plakala. Ja jsem jedna z maminek, ktera si tim prosla a mám 3 krásné děti. V žadném připadě se nejednalo o dupnuti si nožkou, že chci a chci a chci. 7 let lečeni a čekání.
Taky tam jedna paní psala, ze si přeje at se rodí jen a jen děti normální cestou.
Vis, je to krásné a přeji všem maminkám , aby si timto nemusely procházet a podařilo se jim miminko "normalni" cestou.
Ale ta slova na me zapůsobila strašne krutě. Odsuzuji nas , matky, ktere nosí pod srdcem cernou a necistou dusi, nehodnou narozeni.
Myslím si, že i takove duše maji svuj úkol a třeba přišly proto, aby odcinily sve hrichy.
Kytičko, copak je to opravdu tak špatně a odsouzenihodné když matka touží po dítěti a zvoli si cestu ponekud jinou?
Vznik nádherného tvorečka je akt lásky a umělé oplodnění je mechanicka práce v misce. Ja si ale myslim, ze pokud miluji , je má láska prostoupena v každé buňce mého já. Co potom je, pokud je zena znasilnena a nasledkem je tehotenstvi? Tohle je akt lasky? Pokud je donucena k sexu muzem, ktery ji tyra a opakovane ublizuje a otehotni..... i to je akt lasky? Pochybuji.
Ja se trápim, stále na to myslim, je to uz nejaky cas, ale nejde mi to z hlavy, proto jsem se odhodlala Ti napsat.
Prosím Te Kytičko , pomuzes mi?
Pomůžes mi pochopit jake to jsou dusičky ? Sedím tady a píšu Ti tyhle řádky a zadržuji pláč, mám vedle své děti , nechci , aby se ptaly. Miluji je.
Děkuji Ti kytičko, vím, že Tvůj čas je vzácný a proto děkuji, ze jsi muj email přečetla.
S úctou a pokorou
Petra

Milá Peťko,
Pokud chodíš i na jiné duchovní stránky, určitě víš, že na umělé oplodnění většinou bývají podobné názory.

Ve Tvém případě nešlo o dupnutí nožkou? Ale jistěže šlo, jen po určité době, tedy po 7 letech.
K některé ženě zkrátka miminko nepřichází. Přirozenou cestou to není možné. Je tam určitá překážka.
Znamená to, že její život se má ubírat jiným směrem, než být matkou vlastního dítěte.
Otevírají se jí možnosti pomáhat například dětem, které zůstaly odložené, nebo o které se rodiče nemohou postarat.
A tím si očistit karmu, která je v této oblasti zatížená.

Zde jen ukázka z jednoho článku zveřejněných na internetu, na toto téma.

Ochrana vznikajícího života.
Již jsme si připomněli, že v průběhu zákroků dochází ke ztrátám příliš velkého počtu embryí, která se stávají přebytečnými a jsou zmrazena anebo použita pro výzkum. Budeme-li za míru úspěšnosti IVF považovat poměr mezi počtem oplodněných vaječných buněk a z nich živě narozených dětí, potom dosažený úspěch zpravidla nepřesáhne 5 procent ("take at home - rate").

Zdokonalené metody IVF a některé jiné postupy (ICSI, PESA, TESE a jiné) umožňují dosáhnout i výrazně lepšího poměru. Nelze se však zaměřit jen na procenta. Především je potřeba vzít v úvahu, že ve skutečnosti jde o novou formu potratu, ke které dochází nikoliv pro odmítání dítěte, ale v důsledku snahy mít dítě za každou cenu.

Proto musíme vzít na vědomí, že umělé oplodnění je "chtít dítě za každou cenu." V současné době je tato cena 35000Kč.
Toto musíme přibližně zaplatit, abychom se stali maminkami, když Stvořitel nám to neumožnil přirozenou cestou.
Všechno, co je proti přírodě, se časem obrátí i proti člověku. Umělé oplodnění tímto aktem  bezesporu je.

Moje sestřenice na umělém oplodnění také byla. Zjistili jí po oplodnění 3 živé embrya. Takže dvou se zbavila a jedno si nechala a dnes má chlapečka. Je to jako když si necháte vytrhnout zub. Prostě vám nějak překáží. Takže pryč s ním. Co na tom,že by to bylo Vaše dítě!

 Jde to jak na běžícím pásu. Jedno dítě necháme žít, dvě usmrtíme. A já se ptám kdo jsme, že takto rozhodujeme o životě??

Navíc na dalších embryích se často dělají nejrůznější pokusy. A my to dovolíme.
Jen když máme to, po čem toužíme, v tomto případě vlastního potomka.

Nejde o to odsuzovat. Jde o to pochopit. To co si musíme prožít, stejně si prožijeme. Naše snaha v tomto životě je posunout naše vědomí k Universu,

dodržovat zákony vesmíru a vrátit se zpět k přírodě a k věcem přirozeným. Ale umělým oplodněním hned několik vesmírných zákonů porušujeme a vzdalujeme se přirozenosti. A to naší duši nijak neprospívá.

 S láskou Kytička

Děkuji Ti za odpověď Kytičko,
Vše chápu, ale jedna věc mi není jasná..........jaké dušičky v těch našich dětech jsou, jaké se narodí?A mají zde nějaký úkol ? Má dcerka už od mala vidí co jiní ne, nedávno mi řekla, že u postele mého prostředního syna viděla sedět svého nedávno zemřelého spolužáka, s rukou na jeho hlavě a velmi smutným pohledem. Má i předtuchy. Už jednou jsem psala, ze i já se o esoteriku zajímám a cítím, že bych se měla posunout dál, jen nevím jakým směrem.Je možné, ze by moje dcera mohla mít určité schopnosti ,i když ,jak už jsem psala, je na tomto světě díky lékařské vědě?
Přeji krásný den a děkuji za odpověď
Petra

 
Peťulko
to jsou právě ty věci mezi nebem a zemí.
Co se týká dušiček. S tím názorem na ostatních stránkách,že jsou temné a tak. Mě poslali andělé před oči vizi, kde jsem viděla, duše, které měly na sobě takové tmavé pláště z kapucí. Nebylo to příjemné místo.
Jsou to duše bez lásky. Tak to musím napsat. Tak mi to sdělili. Víš, někdy nepomůže ani umělé oplodnění, žena prostě to dítě stejně nedostane. Takže se nenarodí duše na požádání. Stejně musí dostat svolení od Stvořitele, jinak by nemohly přijít na svět. Nezkoumala bych to, Peťulko. Jednou ty děti máš a dáváš jim lásku. Tvoje dcera může mít schopnosti. A každá duše, i když si prošla temným místem, se může změnit spíš jde o to, že tím se tvůj život trochu jakoby odchýlil od své osy. Ubírá se jiným směrem, než se ubírat měl. Jaké duše to jsou ? Dám Ti odpověď,kterou jsem právě teď dostala. Přes to všechno, o čem jsme si psaly, JSOU TO DUŠE, KTERÉ

MÁME MILOVAT.

Kytička