Drahá Kytičko, bojím se o dceru, jako kdyby to nebyla ona. Mám obavu, že má přivtělenou duši a ta rozhoduje za ni. Hledá práci, kde je to nebezpečné, neposlouchá moji radu. Ted má práci, kde má být sama. Přitom její předchůdkyně dělala práci z domu.

Je to zastrčené, nebezpečné být tam sama. Prosím tě o jakoukoliv pomoc. Dcera mě vůbec neposlouchá.

M.

Drahá M.

Chápu Tvůj strach i obavy. Každá maminka si přeje pro své dítě jen to dobré a bezpečné, touží mu co nejlépe poradit  a nezáleží na tom, zda je dospělé, nebo ne. Každá maminka drží ve svých rukou tu pomyslnou metličku a touží zamést cestu svému dítěti, aby šlo pohodlně, co nejbezpečněji, s úsměvem na rtech. Život je ale často jiný, plný překvapivých momentů, kdy my maminky vidíme své děti bezhlavě opouštět tyto naše krásně umetené cestičky a šplhat se bůhvíproč přes balvany a nebezpečná místa. Bolí nás to a často jsou naše noci beze snů a je na to jen jediný lék. Uvědomit si, že

Tvá dcera se může nad Tvou radou maximálně zamyslet, ale v žádném případě ji nemusí poslouchat. Vidím, že jsi na své dceři hodně energeticky napojená. To není dobré. Pak tě trápí každé její povzdechnutí.  

V jejím podvědomí jsou uložené informace, o kterých ty nemáš zdání, a ona ví, proč její srdce touží jít právě tam na to nebezpečné místo. Bylo by asi pro tebe velmi těžké představit si úkol Tvé dcery, která má za úkol ochránit jistého člověka před nebezpečím a nemyslet při tom na sebe. I takové osudy znám a lidé šli na tyto místa hnáni jakousi neznámou silou, zkrátka tam v tu chvíli museli být. V momentě, kdy se tam odehrála dramatická situace a právě oni mohli tento děj nějakým způsobem ovlivnit. My nikdy neznáme celý příběh a neměli bychom měnit tu cestu svých dětí, byť na ní vidíme balvany, propasti a trnité cesty. Můžeme jim pomáhat zvládnout tuto cestu a být jim oporou. Věta – JE TO TVŮJ ŽIVOT, TY ROZHODUJ by měla být přikázáním pro všechny rodiče. Ovšem vysvětlení a promluva o tom,  co může tato cesta obnášet, zdůraznit rizika a možné důsledky je v tomto případě samozřejmostí.  V osmnácti letech je člověk dospělý, je právně odpovědný za své chování. Důsledky svých rozhodnutí a chyb ovšem nesou děti na svých bedrech už z dřívější doby. Pokud například propadli  závislosti na drogách, či alkoholu, kouření v patnácti letech /někdy i dříve/ tuto krutou chybu si nesou po celý život v sobě.

Milá M. pokud má Tvá dcera přivtělenou bytost, ráda ji pomohu, ale musím s ní mluvit, nebo komunikovat přes email. Nelze to bez jejího vědomého přání. Nikdo by neměl zasahovat do energií dospělého člověka a cokoliv na nich měnit.

Rada andělů: Milá sestřičko, člověk nikdy není na své cestě sám. Vždy jsme s ním a chráníme jeho tělo a dohlížíme, aby průběh dějů osudových situací byl právě takový jaký má být. S tou největší láskou a něžností chráníme každého člověka. Vše se děje ve správnou dobu, každý je na tom správném místě a v určitý čas. Kniha vašeho osudu je napsána přesně a tou nejdokonalejší rukou.

Přeji Ti hodně síly a lásky.

S láskou Kytička