Jdi na obsah Jdi na menu

CÍTÍM ZA KRKEM ZVLÁŠTNÍ MRAZENÍ, JE TO PŘIVTĚLENÁ BYTOST?

30. 3. 2009

Obrazek26.3.2009

Milá Kytičko.
Jsem pravidelná čtenářka Vašeho webu. Už Vám píši potřetí. Dosud jste nereagovala, chápu to. Vybíráte si a moje „problémy“ jsou malé oproti jiným. Trochu to shrnu. Nejdříve se nedařilo s miminkem, dnes jsem již máma 6. měsíčního klučiny. To byl první dotaz. Pak jsem se ptala, proč je tak uplakaný a tak moc náročný. Pořád chce pozornost a chování. Neumí usínat sám, měl obrácený režim, chodili jsem spát i v 4:30 ráno. Budí se často v noci. To již tak nějak neřeším, prostě je takový a miluju ho takového jaký je. Vím, že nic není náhoda, tak to tak prostě má být, že si čistíme asi karmu.
Dnes mám dotaz jiný. Již několik let cítím jakoby vzadu na krku mrazení. Mám pocit, že je to nějaká přivtělená duše. Neřeším to. Ale po přečtení článku na Vašem webu, jsem stále tímto mrazením tlačena Vám napsat. Ten článek byl o nějaké paní, co byla u Vás doma a pomohla jste ji s odvedením nějaké přivtělené duše. I Vaši pejsci to vnímali. Byla jsem rozhodnutá Vám již nepsat a neotravovat. Ale prostě mě něco nutí. Mám tam dokonce již od narození tmavší kůži. Děkuji moc.

Petra. 

Obrazek

26.3. 2009

Milá Petro,
můžeš takto vnímat duše kolem sebe.
Ihned po přečtení tvého emailu mi naběhl obraz a informace pro Tebe.
Vidím sněhovou pláň a tam hodně lidí pohromadě. Ty lidičky se snaží dostat někam, kde najdou potravu, protože doslova umírají hlady. Jejich pouť je velmi náročná. Mám při tomto napojení i
sluchové vjemy . Slyším štěkot psů a doslova mně štípou uši od mrazu.Je to hodně kruté. Je ti zhruba 12let.
Všichni, kteří kráčí sněhovou pustinou jsou již vyčerpaní a unavení. Pak postupně jeden po druhém padají a zamrzají do sněhu, jako sochy, které někdo vytesal a nechal ležet ve sněhu. Nikdo nemá šanci přežít. Vidím jak s posledních sil otáčíš hlavu a vidíš své rodiče
jak se Ti vzdalují, leží stejně nehybně jako Ty. To jen tvůj zrak pohasíná a slábne. Pomalu přestáváš cítit i zimu. Cítíš jen tlak na ústech, vnímám to jako oteklé rty a jazyk.Tvé rty jsou jakoby ztuhlé a nemáš sílu ani vykřiknout. Nebojíš se. Padají na Tebe další vločky sněhu. Všechno se pak zpomaluje. Pochopila jsi, že usnout znamená zemřít a tak pomalu zavíráš oči a poddáváš se neodvratnému osudu. Vrací se Ti tato vzpomínka a projevy na Tvém fyzickém těle odpovídají prožitému traumatu. Vzadu na krku je místo,
kde jsi v životě, který jsem Ti popisovala měla jakési zranění. To zranění bylo způsobeno úderem nějakého tupého předmětu. Někdo
přepadl Tvou rodinu, ale ubránili jste se. To co vidím není člověk, nejspíš nějaké zvíře ohrožovalo tvůj život a ostatní se snažili jej ubít.
Některá z ran dopadla nešťastnou náhodou i na tebe.
Může se u tebe projevovat strach z určitých zvířat. Ale není to podmínka. Možná už toto máš zpracované.
Doporučuji Ti pročistit auru ale obávám se, že budeš muset někoho požádat, aby Ti s tím pomohl.
Pokud bys ve svém okolí nikoho nenašla, zařadím Tě k děvčatům, kterým pomáhám na dálku.
Přeji Ti sluníčkové dny
S láskou Kytička

 

Obrazek

27.3. 2009

Milá Kytičko.

Děkuji moc za Tvoji odpověď. Moc se omlouvám, že pořád píši. A ještě trošku musím upřesnit, co jsem psala o tom krku. Nějak jsem to špatně definovala, je to spíš pod krkem na zádech. Ono je to tak nějak mezi zády (pravá strana) a krkem. Ale na tom asi nezáleží....

Jinak se tedy opravdu vysvětluje, proč mám to mrazení teď především i při uspávání malého. Sleduji ji ho jak usíná a mrazí mě. To bude asi tedy ta vzpomínka - jak jsi mi napsala: "Pochopila jsi, že usnout znamená zemřít a tak pomalu zavíráš oči a poddáváš se neodvratnému osudu. " Doufám,že mu nějak neubližuji, že to také necítí, třeba proto tak špatně spí.

Pak mám opravdu strach ze psů a velkých zvířat. Vlastně se nebojím jen těch maličkých a krotkých a mláďátek. Bojím se dokonce i kohoutů, kačerů, všech zvířat, co my nějak mohou ublížit kopnutím, štípnutím, kousnutím. Nejvíc se bojím psů. Naučila jsem se dělat, že mi nevadí, ale nahání mi fakt strach. Když to jde, raději přejdu na protější chodník. V mém okolí a rodině se psi pro mě "naštěstí" nevyskytují.

Opravdu nevím o nikom, kdo by mi pomohl, snad jen pomocí kineziologie. Jednou jsem to absolvovala, měla jsem nutkání tam jít, neměla jsem žádný konkrétní důvod. Nakonec se řešilo jen mé udupané sebevědomí, které měla na svědomí výchova mých rodičů - hlavně mamky. No zkusím pročistit tu auru. Mám si zajít k té kinezioložce, co jí mám říct, abychom řešili?

Musím Ti ještě napsat jak mám neustále sny už od porodu o tom, že mi synek padá z postele nebo ho zalehávám, vždy se vyděšeně probudím. Tak teď se to opravdu stalo... Spadl z postele, hodně plakal, ale vypadá vpořádku, myslím, že se jen hodně ulekl. Ani u doktora jsem nebyli, jen jsem volali pohotovost a řekli, že to bude nejspíš OK.

Nezlob se prosím, že otravuji.

 Děkuji Petra.

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

ójé

(Luce Zacek, 30. 3. 2009 23:44)

tak nad tím příběhem, jak Kytička popsala, jsem se rozbrečela :)

i mě se to stává

(Mona81, 30. 3. 2009 21:43)

i já cítím tyto tlaky. Je to jakoby mě na ramenou někdo tlačíl směrem dolů, nebo jako bych měla od krku po ramena přidaný batoh snad s 10-15kg. Také je to tak, že v tu chvíli pociťuji, jako bych měla těžkou hlavu-proto ten hrozný tlak na krku a pak ty ramena táhnou hrozně moc dolů. Někdy je to až nesnesitelné. Také dokážu vnímat anděly a měla jsem i kontakt se zemřelou duší. Dokonce jsem viděla i vlastníma očima astrálně vycestovanou duši mého ex-přítele, který mi spal v náručí, takže vím na 100% že vzhůru nebyl, ale jakmile otevřel oči (vzbudil se), jeho astrální tělo zmizelo...

Odvaha

(Vilém, 30. 3. 2009 21:39)

Milá Petro,
když mne někdy ovládne strach, zhluboka se nadechnu a při výdechu prohlásím nahlas nebo v duchu ODVAHA... Pokračuji tak dlouho, až se mé pocity opět urovnají. Většinou při této přeměně cítím mrazení(husí kůži), někdy i po celém těle, které je pro mne symbolem očisty od negativních energií. Jakoby ve mně roztávala kra negativní síly, kterou jsem si v minulosti nevědomě vytvořil, a proto ten mráz. Přeji ti odvážné srdce na tvé cestě.

Petro!!

(Marianna, 30. 3. 2009 19:31)

Mám stejní problém, to mravčení, cítim živých i mŕtvých!! Niekedy je to neznesiteľne a niekedy cítim tlak na ramene a to ustane, jak by ma tam niekdo podržal a poskytol ochranu!! Potom to prejde!!!

Petro!!

(Marianna, 30. 3. 2009 19:30)

Mám stejní problém, to mravčení, cítim živých i mŕtvých!! Niekedy je to neznesiteľne a niekedy cítim tlak na ramene a to ustane, jak by ma tam niekdo podržal a poskytol ochranu!! Potom to prejde!!!

Archiv

Kalendář
<< březen >>
<< 2024 >>
Po Út St Čt So Ne
        1 2 3
4 5 6 7 8 9 10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31

Statistiky

Online: 14
Celkem: 3246413
Měsíc: 16950
Den: 728