Milá Kytička,
chcem ti z celého srdca poďakovať za tvoju pomoc. Určite si pamätáš na vílu, ktorá sedela na seminári v Trenčíne pri tebe. Z hĺbky mojej duše ti ďakujem, že si mi dala meno. Kým som neprišla na seminár do Trenčína, často som o sebe pochybovala.
Cítila som, že je vo mne víla a že sa mi dejú veci, ktoré iným nie. Často som si však myslela, že všetko si to možno iba nahováram a klamem samu seba, lebo sa chcem podobať tým úžasným ľuďom - bytostiam, ktorí dokážu pomáhať. Ano, veľakrát ma napadlo, že sa na to všetko čo sa mi deje iba hrám. Viem, bola som pochabá a držala som sa starých vzorcov, ktoré som sa naučila, že všetci sú vždy lepší ako ja.
To, že si mi povedala kto som, že si mi dala meno, mi veľmi pomohlo. Naozaj som sa ukľudnila a teraz si môžem užívať samu seba takú aká som a som šťastná. Od mala som sa cítila iná ako zvyšok rodiny, aj mi vraveli, že po kom vlastne som...Keď som sa začala viac venovať duchovným veciam, pozerali na mňa ako na blázna i keď ich to aj priťahuje. Je to zvláštne. Sestra si už aj dá povedať, ale keby som jej povedala kto vlastne som, asi by myslela že som sa pomiatla. 

Vieš čo je na tom však najlepšie? Že mi to už vôbec nevadí. Mám pocit, že mám v sebe veľa sily a že som konečne celá. Mám krásne pocity, ktoré sa ani opísať nedajú.

Kytička, ani nevieš aká som ti vďačná. Pár dní pred seminárom som si vravela, že tam idem lebo som stratená a bez mena. Ty si mi to meno dala a ja som sa mohla nájsť. Vďaka ti tisíckrát a aj viac.  A ďakujem aj za stretnutie s anjelom strážnym. Ten môj je naozaj úžasný i keď vyzerá inak ako som ich do teraz videla. Vždy som ich vnímala skôr ako svetlo, ale tento je konkrétna postava. Je to muž a keď sa ma syn pýtal ako vyzerá v tvári a povedala som mu neviem, on mi ukázal svoju zarastenú tvár a na otázku aké má oči, pošepkal mi, že modré. Je to oveľa intenzívnejšie keď ho teraz vnímam tak konkrétne. Povedal mi aj meno, ale nie som si istá či som ho nedoplietla. Zdá sa mi, že sa volá Aziel ale nie som si istá, lebo moje vnímanie bolo akési skomolené. Mohlo by to byť aj Azaziel, tak dúfam, že sa na mňa nehnevá. Ja viem, že nie. Je super zavolať ho menom. Keby si išla do Bratislavy alebo okolia, rada by som prišla k tebe na terapiu - skúsiť vytiahnuť tú šípku zo srdiečka. Zatiaľ ti mnohokrát ďakujem za záchranu. Kytička, vo svojom srdci cítim aká si krásna a ďakujem za to aj tebe aj Bohu.

 S láskou a veľkou vďakou

 Víla Ladomíra - alias Darina
 

Milá Darinko,
Máš pravdu bylo to zvláštní setkání. Když jsem Tě uviděla, musela jsem se pousmát. Jsi tak křehká a jemná, napadlo mně opravdu jen jediné slovo „Víla.“ Když jsem se na Tebe zadívala, viděla jsem tě v jemně růžovém oparu a kolem tebe byly krásné květiny. Bylo mi jasné, že se cítíš být někým jiným. Musela jsem Tě obejmout a přitisknout k sobě. Nedokážu vysvětlit tyto své pocity, ale byla jsem moc ráda, že jsi vedle mě. Jsem přesvědčená o tom, že vtělení víl existuje a Ty jsi jedna z nich. Jsi moc krásná. Tak jsem Tě já vnímala. Tvá duše je čistá, ale velmi křehká a zranitelná. Je v tobě hodně moudrosti, i když některé myšlenky a schopnosti zatím podřimují někde v hloubi Tvé duše. Víly jsou vlastně přírodní ochránci. Proto musíš hodně času trávit v přírodě, abys dobila své baterky, které někdy slábnou zlem, které je všude kolem nás a které právě ty, velmi intenzivně vnímáš.

Vím,že se ještě setkáme. A já se Tě zeptám, na věci, které mně zajímají. Vím totiž jistě,že nejsi obyčejná duše. A cítím k tobě velkou lásku.

Kytička