Drahá Kytičko,
Zde na Tvých stránkách mnoho lidí čerpá sílu a touhu překonat nepřízeň vlastního osudu. Rozhodla jsem se,že TI také napíšu. Nedokážu se svěřit, ani se vypsat ze svých pocitů, nikomu mně blízkému. Mé okolí mně totiž už dávno odsoudilo. Můj manžel mi hodně ubližoval, hlavně psychicky.Od začátku našeho manželství měl totiž jiné ženy. Vždy jsem mu na nevěru přišla, příliš to nezakrýval. Vím,že jsem udělala Kytičko velkou chybu. Tak moc jsem byla nešťastná, že jsem proti svému muži obrátila zbraň. Denně jsem se na ni dívala a doufala,že své černé myšlenky zvládnu, ale nestalo se tak. Naštěstí nejsem dobrý střelec. Manžel můj útok přežil.nepodlehl zranění, jak jsem doufala. Jeho zranění bylo jen povrchní. Přesto proběhl soud. I já si už odpykala svůj trest. Čas plynul  a já jsem se stáhla do ústraní. Cítím se jako raněné zvíře. Jako černá ovce. Nevím, zda mi Bůh někdy odpustí. Ta myšlenka, že ho zabiji, ale byla silnější než já. Těšila jsem se, že budu mít klid, že dostane, to, co si zaslouží. Nedostal. Snad to tak má být a já si svůj hořký kalich musím vypít až do dna. Dnes jsem sama, nešťastná a opuštěná, syn se mnou nekomunikuje, táta měl dostatek času ho zmanipulovat a přetáhnout na svou stranu. Můj, dnes už bývalý manžel si užívá s jinou. Kytičko, vím,že je to špatné, ale ta myšlenka,že svou pomstu mám dokončit je tu stále. Proč mu všechno vychází a já tak trpím? Proč? Předtím jsem nikomu nikdy neublížila.

Obětovala jsem mu půl života a co z toho mám. Poradíš mi, co dál? Jak se zbavit těch myšlenek?
Mám strach, že to udělám znovu. Vím, že je špatné přát si něčí smrt. Mně se ale takové myšlenky neustále honí hlavou. Co s tím??

Halina

Milá Halino,
Tvůj příběh není tak ojedinělý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Na začátku stála Vaše velká láska. Pak se něco pokazilo. Nějaký kamínek se zaklíníl do soukolí a to začal skřípat. A přidávaly se další kamínky a Ty sis napřed zacpávala uši, abys ten skřípot neslyšela. Ale naše pocity se nedají do nekonečna skrývat. Nedokážeme mít stále zacpané uši. Ten skřípot drásá naše srdce. Ztrácí se harmonie, radost a pocit jakékoliv sounáležitosti.
Tvá situace to je tlaková síla před výbuchem. Spouštěcí jiskrou je ve tvém případě žárlivost. Síla výbuchu je násobená nenávistí,která je ve Tvém srdci. Když nenávidíme střádáme v sobě negativní energii. Ta nabírá sílu. Nenávist vždy provokuje agresivitu. To není příjemné pro naši duši. Cítíme obrovské napětí, stres, naše emoce se dostávají do bodu varu. A tak v nás uzrává myšlenka zbavit se těchto pocitů. A protože to neumíme, dojdeme k závěru, že se musíme zbavit toho, kdo ty naše strašné myšlenkové pochody a bolestné pocity nenávisti a ponížení v nás způsobuje. A máme tu jedinou možnost. Smrt. A zde buď přichází myšlenka na promyšlenou vraždu, a nebo vraždu z afektu, to když poslední, pověstná  kapka dopadne do naší číše negativních emocí. Přestáváme se ovládat. Před očima vidíme jen tmu, je tam jediná myšlenka. POMSTA, TREST, ZNIČENÍ , KONEC . Porušení zákona o zachování života, přináší bolest,trest a další zatížení naší karmy. Věř mi, že pokud znovu vstáhneš proti exmanželovi ruku, potrestáš opět nejvíc sama sebe. A to přece nechceš?

To všechno co Halino popisuješ, je velmi špatná cesta. Nejsme zde soudci. Naše ruka nemá právo takto trestat. NESMÍ. Neznáme totiž pozadí celého příběhu. Nevíme, jaké osudy v minulých životech jsme si prošli.

Nevíme, co jsme komu způsobili, a proč máme právě tímto způsobem trpět. Své myšlenky si máme hlídat.  Máme udělat všechno pro to, aby to neskončilo na tak ostré hraně. Máme si umět odpouštět. Nesmíme dopustit, aby v naší mysli  přetrvávala nenávist. Je hodně návodů, jak změnit tyto myšlenky. Měla bys začít co nejdříve.  Očišťovací rituály, modlitby, cvičení psychických mechanismů,(meditace), jóga, umění, (tanec hudba, zpěv, malování), tělesná aktivita, apod. To všechno mění naše vibrace. Nezůstávej sama s těmi myšlenkami.

Já v tobě vidím stále mnoho nenávisti a křivdy. Musíš napřed odpustit sama sobě. Pak bývalému manželovi, synovi a jak vidím, i někomu, kdo s tebou sdílel trest. Myslím vězení. Určitě víš, o čem a o kom píšu. Až to všechno zvládneš a pocítíš znovu klid,je třeba na sobě dál pracovat a umět zastavit myšlenky, které tě mají tendenci ovládat. To lze například správnou afirmací.

Návod na odpuštění najdeš na mých stránkách. Věřím, že mi jednou napíšeš, že jsi dokázala zahodit nenávist a že Tvé myšlenky jsou plné klidu a pochopení.
Ptáš se jestli Ti Bůh odpustí? Na to TI mohu odpovědět. Bůh odpustí každému kdo svého chování lituje, a kdo se ze všech sil snaží o nápravu. Ale úplně jistě to budeš vědět, až jednou pohlédneš spravedlnosti do tváře. Až projdeš sama údolím, do kterého ses snažila poslat svého exmanžela.
Pak to budeš vědět. Zatím máš pouhou naději, že když budeš upřímně prosit, tak Tvá duše dojde očištění. Svou nenávistí sis otevřela cestu samoty. Já vím, že moc toužíš vidět svá vnoučata, ale není ti to zatím umožněno. Ale věř mi, Halino, že v našem světě není málo zázraků.

Malá je pouze naše víra. Naše myšlenky se dají změnit. Musíme, ale chtít a to je slibný začátek.

Přeji Ti sluníčkové dny a hodně sil na své cestě k poznání lásky, klidu a harmonie.

S láskou  Kytička