ABYCH TI MOHLA ŘÍKAT TÁTO
Tento dopis, jsem zveřejnila jen proto, že je kolem nás příliš mnoho žen, které se na mně obracejí s tímto velmi bolestným tématem. Bolí mně z toho srdce, ale i toto je třeba uzdravit.
Kytička dopis z 20.1.2009
Táto, Píšu Ti tento dopis, ne proto, abych Ti ublížila, ale proto, abych v sobě konečně něco bolestného uzdravila. Jsem Tvá jediná dcera. Byla jsem Tvým velkým přáním, po dvou synech, kteří Ti dělají jen radost a Ty jsi na ně určitě právem pyšný. Mám své bratry moc ráda, i když popravdě mám chvíle,kdy už nevěřím ani svým bratrům. Byla jsem vždy Tvá poslušná milounká holčička, které jsi dával najevo lásku a city. Všichni kolem nás obdivovali Tvou rodinu, to zázemí, které jsi nám dětem, s maminkou dával. Chodil jsi se mnou na procházky, hrál sis se mnou, četl mi knížky a maminka byla vlastně spokojená s tím, jak moc máš rád své děti. To co se dělo za dveřmi, když s námi nebyla, nikdo až do dnešního dne neví. Cizímu člověku, bych se to říci styděla a maminku mám tak ráda, že si nedovedu představit, že bych jí zasadila takovou krutou ránu. Nedokázala bych jí ublížit. A tak jsem našla na internetu poradnu, kde mi poradili , abych tento dopis Tobě svému tátovi napsala a tak je zde těchto pár vět, které byly dlouho v mém srdci jako pohár plný jedu a bolesti. Tati, byla jsem přece pořád Tvoje malinká holčička? Jak jsi mi mohl takto ublížit? Tvé ruce a polibky se staly mojí noční můrou. Sahal jsi mi tam, kam slušný otec děvčátkům nikdy nesahá!! Nevěděla jsem proč.Nepamatuji si úplně všechno, naštěstí je paměť malého dítěte jako záclona, která se časem zatáhne a zakryje Ty největší bolesti. Vzpomínám si na jeden večer, kdy jsem se naučila krásnou básničku a ty jsi mi koupil krásnou sukýnku. Musela jsem se v noci vysvléci s pyžama a v té sukýnce se ti ukázat. Vzpomínám si na Tvé ruce. Byly horké a to co jsi mi pak udělal…..To /ty dobře víš co/ mně tolik bolelo!!!! S velkou bolestí jsem ráno šla po schodech dolů a mamince jsem musela říct,že mně bolí břicho. Vrátila mně domů a nechala mně místo školy odpočívat. Za pár dnů ta bolest ustala. O to víc mně bolelo mé srdce. Jsem špatná holčička a zasloužím si to. Pořád jsem si opakovala, že musím být hodná a Ty pak možná přestaneš. Bála jsem se dostat horší známku. Naštěstí jsem měla většinou jedničky. Velká úleva pro mě, byly víkendy u babičky. Dětství jsem z vypětím svých sil přetrpěla a když jsem ukončila základní školu, trvala jsem na internátní škole. Pak jsi konečně přestal. Moje první láska v mých 17 letech. Byl Petr. Když jsem ho přivedla domů, měl jsi doslova záchvat zuřivosti, dobře Tě znám a i když jsi se snažil opravdu ovládat, mně Tvé vraždící pohledy neunikly. Nemusel ses o mně bát. Má láska za pár dnů definitivně skončila, stejně jako všechny další. Protože já tati, nejsem díky tomu, co jsi mi dělal,schopná se milovat s mužem. Má láska vždy trvá jen pár týdnů. Pak příjde den Dé, kdy má dojít s intimnímu sblížení s partnerem a já to opět nedokážu. Opět se mi vrátí mé vzpomínky. Můj partner se mi vzdaluje je někde pryč, někde v mlžném oparu. Já vidím a cítím opět Tvoje ruce. Cítím Tvoje rty. A další pro mě nechutné části Tvého těla. A zvedá se mi žaludek. Znovu to bolí !!!! Útíkám z této situace. Stejně tak, jak jsem toužila utéct kdysi, když jsem byla malinká holčička a věřila svému tatínkovi. Byla jsem slabá a neschopná jakékoliv obrany. Neměla jsem nikoho, kdo by mi pomohl. A tak se mi chce křičet, zvracet a obvykle pak dlouho pláču. To je můj sexuální život. Nic jiného jsem dosud neprožila. Nic necítila. Brzy oslavím třicáté narozeniny táto. Nemám manžela. Nemám děti. Všichni říkají, jak jsem hezká. Já chodím do psychologické poradny a stýkám se s podobně postiženými ženami. Teď jsem poprosila o pomoc i Boha a jeho Anděly Je prý nejvyšší čas. Budu se snažit pracovat na svých myšlenkách a dokázat jednou opravdově milovat se vším, co k tomu patří. Moc toužím po děťátku a jestli to dokážu,věř mi táto, že nikdy nedovolím, abys byl s mojí dcerou sám. Budu ji ochraňovat před takovými ……, jako jsi byl Ty. Nedovolím, aby jí někdy její otec udělal to, co jsi Ty udělal mně. Moje dcera bude první, komu to všechno řeknu, aby věděla, že já jsem její pozemský anděl a nedovolím, aby jí kdokoli ublížil a zničil jí celý její život, jako Ty mně. Tečou mi slzy a i když Ti nadávám, snažím se v sobě něco uvolnit a odpustit Ti. Abych Ti mohla znovu začít říkat TÁTO. Posílám ti kontakt na stránky, kde si tento dopis přečteš Tuto písničku posílám paní Kytičce,Tobě a všem maminkám a holčičkám. A taky hodným tatínkům, kteří nejsou jako TY. Zpívá ji Jakub Smolík Zapni si zvuk Tati, tato písnička je moje velké přání, které už mi nikdy bohužel, nemůžeš splnit. Mít hodného tátu, který mi dá pocit jistoty a bezpečí.
Tvoje Hanka
Děkuji Jakubovi Smolíkovi za tuto krásnou písničku. Zdroj tohoto videa, You Tube.
Prosím zapněte si zvuk. Stačí kliknout na šipku.
Komentáře
Přehled komentářů
ach je mi to velmi luto co sa ti stalo ale naozaj si ma prekvapila otom ze ak ti budes mat dievcatko ze budes jej anjelom je to krasne prajem ti vela sili v zivote stastia a hlavne lasky jana
znám to HANIČCE
(27.02.2009, 27. 2. 2009 10:16)
Tak mi bylo smutno a dala jsem si do vyhledávače něco na bolavou dušičku a našla to co se mi stalo.Je mi horozně vím co si paní prožila ,ale já měla asi větší štěstí děti mám.Ale co se v Nás děje to nikdo nikdy nebude vědět kdo to nezažije.Přeju Vám ,aby jste měla to po čem toužíte a aby bylo už jen dobře.....
Já nevím co více psát jen snad "víte co chci vše říci "....
PŘEJI VÁM VŠE NEJ S LÁSKOU DARINA
Hance
(Anna, 16. 2. 2009 10:04)
Slzy mi kanou po tváři...
Jsi úžasná bytost, Hanko, prosím zkus to v sobě překonat, protože Ty si zasloužíš být matkou!!! A hlavně ženou, která pozná, co je to Láska, a to se vším, co k ní patří... A pokud človíčka, který Ti tento krásný cit věnuje, potkáš, což Ti ze srdce upřímně přeju, vše mu řekni, vyplač se mu na rameni, vše to ze sebe vyplav, a pokud tento muž má být tím pravým, trpělivě Tě povede až za brány rozkoše, i kdyby tě měl vést pomalu za ruku krůček po krůčku jako slepce... Láska je krásná, milování také, nenech se o to připravit! Když to překonáš, vyhraješ nad "ním", vyhraješ nad Osudem!!!
Oh já neměla také jednoduché dětství s tátou-alkoholikem, ale toto se s Tvým dětstvím nedá vůbec srovnat...
Prosím odpusť mu, a jdi dál, zkus to, prosím...
S láskou Anna.
Ahoj Hanka
(Nika, 2. 2. 2009 17:46)
Tiez som tridsiatnicka a stalo sa mi to iste. Jediny rozdiel bol v tom, ze to bol moj starsi brat. Dialo sa to niekolko rokov, bola som malicka a samozrejme nevedela som to povedat rodicom.
Avsak chcem Ti hlavne povedat, da sa to prekonat, ver mi. Tu najvacsiu silu na prekonanie mas v sebe, vies co som si povedala? Uz nikdy nikdo mi nikdy neublizi, nedovolim to nikomu. Ak by sa niekdo pokusil akokolvek mi ublizit, budem hryzt, kopat, metat sa az do bezvedomia a hovorit vsetkym o zle ktore sa deje. Druha vec je odpustenie, povedala som si ze moj brat bol velky somar, hadam pochopil alebo raz pochopi ze bolo to velmi zle. A tretia vec milovanie s milovanym muzom je krasne, a nedovolim aby som o blbost niekoho ineho o to prisla.Neboj sa, dokazes to. U mna bolo dolezite prestat sa lutovat a odpustit. Medzi nami nikdy na to nezabudnes, ale naco sa trapit- k nicomu to nevedie. Drzim Ti paste. Da sa to prekonat-a ak to prekonas caka Ta nieco krasne.Ver mi.
Pro Haničku
(čekanka, 2. 2. 2009 15:33)
Haničko zlatá...mám úplně stažený krk a slzy v očích po přečtení tvého smutného dopisu...jsi statečná, že jsi vše dokázala napsat.Věřím, že už jen tím, že jsi dokázala vyříkat vše otevřeně a nabídla odpuštění tomu, kdo ti nejvíce ublížil,jsi otevřela dveře k uzdravení...
Tato bolestná zkušenost by měla být ojedinělá...úplně mě vyděsilo, kolika dalším se stalo něco podobného...všem posílám "pofoukání" bolavé dušičky, spoustu lásky a sil k odpuštění. Netroufám si soudit...ale nechápu.
Haničce
(Pavlína, 31. 1. 2009 20:15)Milá Haničko, statečná, silná a moc bolavá, tvůj příběh je moc smutný, strašný, nikdo nemá právo, někomu takhle vzít sny, dětství, radost ze života... Haničko, vše se děje kvůli něčemu, jsou neomluvitelné věci a toto jsou jedny z nich, kdy zneužívat děťátko, své milované děťátko, je prostě strašné. Nevím jak to nazvat, přineslo to mnoho bolesti, žalu a trápení. Sama nejvíce víš toto nejlépa. Milá Haničko, jsi silná dívka, která dojde svého cíle, odpustí, přijme sama sebe /protože opravdu nevím, jakto, ale viníci krásně předají bez mrknutí oka vinu a svou oběť - promiň za tato slova, ale je to tak/- Uvidíš, že tato dívenka bude mít svou rodinu, své děťátko a svého manžela. Bude plná lásky, pochopení a porozumnění, něhy a všeho, co k lásce patří. Věř tomu Haničko, věř. Haničko dokážeš to a uvidíš, jak to bude krásné, Zvládneš to. Věř, že někde je dušička, která tady na tebe čeká, aby ti pomohla, čeká na ten správný čas, až budeš připravená. Haničko posílám Ti přání splnění všech tvých krásných snů, které jistě teď vnímáš, jako skoro nesplnitelné. Haničko, zvládneš to. Sílu, lásku, víru. Jsi statečná dívka, budeš i maminkou, laskavou a pro své děťátko tou nejlepší. Uvidíš, sama se ti ukáže cestička a i ty budeš vědět, jak své děťátko chránit, myslím si, že svůj příběh, který je moc bolestivý, budeš mít uschovaný, protože pochopíš, že chránit a ochránit své děťátko neznamená mu vzít iluze. Jak jsme byli všichni šťastní, když nám iluze nikdo nevzal. Haničko, prosím o naplnění tvých snů. A moc děkuji Kytičce. Je to báječný človíček.
Pro Hanku
(..., 31. 1. 2009 2:01)
Milá Hanko,
je mi moc líto, co se ti stalo. Prožila jsem si něco podobného, ale s dědou. A toho pravého jsem nepotkala , přestože jsem vdaná (ani nepotkám). Vybrala jsem si těžký osud a budu to napravovat ještě dlouho. Je mi 35. Ale dokázala jsem odpustit. Víra a láska mi pomohly. Opravdu neexistuje nespravedlnost, jen si to musíme uvědomit. Zkus být silná. Vím, že to je těžké, ale moc ti přeju, ať to zvládneš. Věř, že to jde. A moc se srdíčku uleví...
Neboj se
(Dino, 29. 1. 2009 18:32)Milá Haničko, už to že jsi se rozhodla se tímto způsobem vyzpovídat dokazuje Tvoji obdivuhodnou odvahu. Ale je více než důležité odpustit, a to i sobě. Snažíš se sice odpustit otci, ale jistým způsobem se trestáš Ty. Neboj se přijímat lásku od muže, protože pak by Tvůj otec vyhrál. (Člověka neznečišťuje nic co vchází do něj, ale to co vychází z něj.) Jestli nejsi připravená na vztah partnerský, žačni nejdřív přátelstvím. A jestli to bude Tvůj osudový partner, tak Ti se vším pomůže. Bude mít dost trpělivosti s Tebou překonat všechny Tvé bloky a obavy. Pevně věřím že určitě potkáš svého anděla na zemi. Člověka kterému budeš věřit natolik, že odstraní všechny Tvé strachy, obavy, úzkosti a pomůže Ti naučit se žít v přítomnosti. A Tvému otci bych chtěla vzkázat: bolest Tvé dcery není ani zlomkem Tvé (ať už přítomné či budoucí) duševní bolesti. Určitě jsou chvíle kdy bys vše chtěl vzít zpět, ale to nejde. A tak Ti doporučuji abys i Ty poprosil o odpuštění tak dokonalou dcerku, jenž má dost odvahy se k těmto věcem vracet. Ať už jsi byl i Ty v dětství zneužíván, tak právě proto jsi se měl o to víc snažit být lepším člověkem. Modli se za odpuštění, modli se za svou dcerku, ať se konečně naučí lásku přijímat, modli se za to, aby žádné dítě nemuselo projít tím, čím muselo projít to Tvoje.
její role
(..., 28. 1. 2009 19:41)
každé dítě si vybírá své rodiče a vybírá si je z lásky,to je pravda,takže než se narodí,zná scénář, zná herce,ale to všechno musí před vstupem na jeviště zapomenout,odehraná pasáž přinesla velké zklamání a smutek.
Poznala už herce, poznala už scénář,jak dál?jak s tím smutkem hrát na jevišti dál? snad pomůže si ještě vzpomenout na to, že jsem to chtěla hrát dobrovolně a z lásky? snad pomůže vzpomenout si,že je to jenom hra? Nevím, ale ty lidi tady na stránkách Kytičky včetně ní ti tleskají, náročná role, skvělý výkon ! to je krása, tolik soucitu a lásky. Děkuji, Vy všichni tady děláte něco úžasného
děkuju
(Majka, 28. 1. 2009 16:25)
Kytičko, děkuju, těší mě, že jsi to napsala :)A ano, každé dítě si vybírá své rodiče a vybírá si je z lásky :)
PS: tvá modlitba opravdu úžasně zabrala, cítím se jako znovuzrozená :) Fyzická bolest odplavila tu psychickou..Ještě jednou ti za to děkuju!
Majce a Katty
(Kytička, 28. 1. 2009 16:18)
Majko, měla jsem pro Ivetu připravenou odpověď. Vše jsem už napsala. Ale nemusela jsem, udělala jsi to za mně. S každým Tvým písmenem souhlasím. Ano je to tak, jak píšeš. Jen bych dodala, že dítě si takového rodiče vybere z lásky, ve snaže mu pomoci.
Katty, budu ráda, když se mi ozveš na email: duchovni.pomoc@seznam.cz
Pro začátek, možná bude stačit, když Tě ujistím, že toto téma, mi vůbec není cizí a něčím velmi podobným jako Ty, jsem také prošla......
S láskou Kytička
Pro Ivetku..
(Majka, 28. 1. 2009 15:53)Ivetko: Odpovím, i když nejsem kytička, snad to nevadí :)Mně říkala duchovní učitelka vždy dva důvody, proč se dějí takové věci - 1) je to skutečně karma, člověku se jako bumerank vrací jeho špatné chování v minulých životech, nebo 2) člověk si toto do svého života dobrovolně vybere, např. jako zkoušku, kterou chce projít, nebo aby třeba pomohl blízkému člověku. Vyprávěla mi příběh žebráka, duše vysoce duchovně vyspělé, který si tento svůj osud vybral proto, aby otevřel srdce svému bratrovi a podařilo se mu to..Všechno má svůj smysl, nic se neděje náhodou, nespravedlnost neexistuje (na zemi se to může zdát, když některé činy zůstanou nepotrestány, ale v dalších životech budeme sklízet, co jsme zaseli)..
Haničce
(Katy, 28. 1. 2009 15:48)
Milá Haničko,
ani nevíš jak Ti rozumím. V mém případě to nebyl táta, ale jeden náš známí. Bylo mi 8 - nikomu jsem to neřekla, rodiče mě vychovávali tak, že dospělí mají vždycky pravdu - snažila jsem se i sama sobě namluvit, že se to nikdy nestalo. Teď je mi 35, svobodná, bezdětná, sama se svým tajemstvím - zkusila jsem nějaké terapie, vždycky trošku pomohly, ale když se ke mě někdo chová intimněji, začnu se dusit. Samota bolí stejně jako dotazy přátel, kdy už se konečně vdám. Ani netuší, jak moc ráda bych s někým žila, měla miminko, rodinu. Haničko, moc Ti držím palečky i všem, které ví, o čem mluvím a prosím ostatní, nikdy neodsuzujte někoho kdo není jako Vy, nikdy nevíte, čím si prošel...
Lubomíře
(Martina, 28. 1. 2009 14:05)Ta slovíčka mě moc dojala. Jsou plná lásky a naděje! Haničce přeji, ať se dokáže vyrovnat se svým údělem, slova Lubomíry nejsou planá...
Hanke
(Janina, 28. 1. 2009 12:57)
Musím písať, dojal ma tvoj osud. Neviem si predstaviť takýto údel, a ani si neviem predstaviť,že by som to riešila. Je to asi veľmi osobné pre každého, každý si nesieme iný kríž. Tiež musím odpustiť niekoľkým ľuďom, aj keď oveľa banálnejšie veci. Pomôže veľmi, ak ten druhý oľutuje a prizná si chybu. Veľmi ti prajem, aby Ti Tvoj otec v tom pomohol, spamätal sa. Pomohlo by to aj jemu.
Ak budeš na to sama, bez jeho oľutovania, tak ti želám veľa síl, Božej pomoci, a skoré precitnutie v "novom svete", ktorý sa Ti otvorí, keď to zvládneš.
Jana
karma?
(Iveta, 28. 1. 2009 11:17)uz som pisala, ale neda mi nereagovat este raz... ja by som chcela vediet, preco sa vobec taketo veci deju. Ved bola este dieta, bezbranne stvorenie, je to dosledok karmy, alebo ako si to vysvetlit? Preco musela takto trpiet?
Haničce a Irence
(Lubomíra, 28. 1. 2009 10:35)HAničko, skláním se nad tím, že jsi našla sílu vše říci a když se tak stalo, už je napůl vyhráno.Léčíš se a vyléčíš.Cítím to, stejně jako to, že budeš šťastná a to, čeho se Irenka obává, se nikdy nestane.Až pod Tvým srdcem se pohne Tvé děťátko, pak jej budeš chránit, milovat a opatrovat.A budeš tou nejlepší mámou a Tvé dítě bude šťastné a až se mu podíváš do očí, sama ucítíš, že říct mu o všem - by mu rozbilo duhový svět důvěry a čistoty dětství. A právě proto, že víš čím jsi prošla a oč si vše přišla a jak moc Tě to bolelo, budeš své ditě bránit, hlídat jej a budeš opatrná, nejopatrnější ze všech. Právě proto, abys mu jeho nepodkvrněný svatý duhový svět dětství ochránila. Já to tak cítím. Stejně jako cítím, že se úplně uzdravíš, protože Pán Bůh, andělé a duchovní bytosti kolem Tebe Ti chtějí pomoci a je jich takový zástup, že budeš šťastná již brzy.Objímám Tě a děkuji za Tvou odvahu a srdce plné lásky, kterou chceš a budeš rozdávat dál.Měj hezký celý den a celý život
Ivetě
(Irena, 28. 1. 2009 8:34)
Souhlasím s tebou, ale záleží na stylu a času podání.
Podle mě je Hanička ještě s věcí nesrovnaná a je schopná i velmi malému děcku podat svůj problém nikoli jako ochranu a varování, ale předat jí svou bolest a zášť. Právě toho "ochránit za každou cenu" bych se bála. Aby místo pouhého ponaučení, varování a ochrany nezasela do svého děcka strach a nenávist k mužům. Jen předá svůj problém další generaci, poraní dětskou dušičku a dcera místo užívání si dětství od malička potáhne za sebou problém, se kterým se její maminka nevyrovnala.
Mnohokrát tu padlo "odpuštění, příjetí sebe, láska" - na to by se asi Hanička měla zaměřit v první řadě, dřív, než na plánování rodiny a manželství s mužem, kterému nebude důvěřovat a bude ho oddělovat od jeho dětí.
Doufám, že se mýlím a že je Hanička už na dobré cestě a bude skvělou maminkou
posílám Ti světlo a lásku
(Radajka, 27. 1. 2009 22:34)Haničko, tvoje duše je velmi bolavá. Mnoho dušiček tu tvoji bolest cítí, ale přesto všechno bych ti ráda poděkovala za tvůj dopis a Kytičce za jeho zveřejnění, ukáže mnoha bolavým duším cestu. Cestu ven z toho pekla. Jděte cestou odpuštění a lásky, ať se vám stalo cokoli, andělé vám pomůžou. Lidská psychika je velmi mocná a dokáže se srovnat s těmi nejhoršími bolestmi. Tobě Haničko a všem ostatním posílám hodně uzdravujícího světla a děkuji.
Pro Tebe Hani...
(LENKA ALMACHIELA, 27. 1. 2009 22:25)
Duše
Doteky něžné
Andělských křídel
tak jemné, tolik nesmělé...
pomohou člověku
aby sám viděl
že znamení má na čele
Znamení Boží
Sopjení s láskou
tak pevné jako jeho víra
ukáže člověku
co chodí s maskou
že duše vlastně nikdy neumírá
ponese s sebou
tíhu svých činů
dokud nedojde propuštění
má v sobě nekonečnou vinu
ty hledáš sílu k odpuštění...
hanicke
(jana, 18. 4. 2009 16:27)