Milá Kytičko,
Chci se tě zeptat, jak se dá odvést přivtělená duchovní bytost. Jedna paní mi sdělila, že takovou bytost u sebe mám. Že ji musím odvést. Je prý to duše nějakého mého příbuzného, který tragicky zahynul.Já ale nevím, jestli to dokážu udělat sama. Nenašla jsem na to žádný návod. Tak jsem se rozhodla, že se tě zeptám. Mohla bys mi to prosím vysvětlit?

Děkuji

Tereza

Milá Terezo,

I v oblasti jemnohmotného světa platí zásada, že se nemáme pouštět do věcí, které mohou být nad naše síly a možnosti. Nemáme zkoušet věci, které mohou být pro nás dokonce nebezpečné.

Na odvádění duší, vlastně žádný universální návod ani nemůže existovat,protože všechno, co se píše na toto téma, je vždycky jen pouhé doporučení.
V každém případě je důležité, pokud chceme přivtělenou bytost odvést, mít řádnou ochranu. Kolem nás jsou totiž nejrůznější bytosti. Nejsou tu jen milé neškodné dušičky, které chtějí projevit svým žijícím příbuzným svojí lásku a nebo omluvu. Jsou tu i bytosti, s kterými není radno si zahrávat a dovolit jim užší kontakt, či komunikaci. Jsou tu bytosti, před kterými je třeba se chránit.

Měli bychom vědět, že čekají na naši chybu. Buďme tedy opatrní.

Přivtělená bytost, to je úzké napojení,duše mrtvého člověka na živé fyzické tělo jiného člověka.

Toto napojení může způsobovat nejen strach a psychické napětí, ale také různé zdravotní problémy, jako je například nadměrné pocení, závratě, poruchy spánku, prudké změny nálad a podobně. Přivtělená bytost nám taky ubírá dost energie a už tato samotná skutečnost nás nutí k tomu, abychom se takové bytosti zbavili. Když nám někdo přítomnost přivtělené duchovní  bytosti potvrdí, je nutné vyhledat zkušeného člověka. Zažila jsem situaci, kdy se rozhodla odvádět duchovní  bytost žena, která zkušenosti neměla. Chtěla to pouze zkusit. V momentě, kdy začala prosit o odvedení, zůstala paralyzovaná a nemohla se vůbec hýbat. Cítila velký strach a musela ihned tento rituál ukončit.
Může se lehce stát, že se nám toto odvádění stane velmi nepříjemným zážitkem. A to je škoda, protože tím ztratíme odvahu k dalším krokům na duchovní cestě.
Prvním předpokladem úspěchu, je tedy správná ochrana kolem naší duše. Prosba o štít, nebo bublina, či jiný uzavřený energetický obal. Svíčka, která během rituálu musí hořet, by měla být bílé barvy.

Dále potřebujeme vědět, zda je na odvedení duše vhodná doba. Proto musíme umět komunikovat s jemnohmotným světem pomocí kyvadélka.
Pokud nám kyvadlo dá kladnou odpověď, zeptáme se , zda nám je dovoleno duši odvést. Jestliže ano, následuje prosba o požehnání toho, kdo jest naším Stvořitelem.

Pak už se můžeme obrátit na ochránce, a prosit je o pomoc. Mám už předem dané afirmace a prosby, které při odvádění používám.

Dalším krokem je naše vlastní vizualizace. Věrná  představa, jasný obraz toho místa, kam chceme duši poslat. Vždycky by na tom místě měla zářit všudypřítomná Boží láska. Přesně k ní totiž duši posíláme. Když jsme poprosili anděly o pomoc, představíme si například zlaté schody, které od nás směřují až k samotnému Bohu.  Andělé jsou pro duši, jakýsi doprovod, čestná, zářivá stráž.

Pak už jen prosíme, ať andělé svou mocí odvedou duši do míst, které jsou pro ni určeny.
Vždycky cítím velký tlak na solar. Vizualizuji odpoutání energií a následné odchod duše z naši dimenze. Představa, že nás opouští a kráčí po těch schodech je doplněním celého rituálu.
Na závěr se zeptáme pomocí kyvadélka, jestli duše skutečně odešla za světlem
Pokud je odpověď ano, obvykle následuje poděkování a prosba, aby duše zůstala tam, kde je její místo. Obvykle po tomto rituálu nastane pro člověka velká úleva a pocit lehkosti.
Někdy se nám nemusí napoprvé podařit duši odvést. V tom případě prosby i samotný rituál zopakujeme.

Milá Terezko, nevím zda jsem tě uklidnila, ale věřím, že jestli budeš někdy dušičku odvádět, uděláš to s láskou a pochopením.

Kytička